Akce
Bubnování pro Bubny připomínající
první den, kdy začaly organizované deportace židovského obyvatelstva z Prahy v roce 1941, se uskuteční na pražském
nádraží Bubny v
sobotu 16. října od 17 hodin. Lidé si na bývalé nástupní stanici transportů budou moci
po 80 letech od prvního pražského transportu připomenout, že přes peron stanice Praha-Bubny opustilo
Prahu na
50 000 občanů, kteří měli
původ odsouzený k jinému
konečnému řešení, než měli jejich spolužáci v obecné škole. To zde také připomíná
Památník ticha.
Sedmé výroční vzpomínání ve formě veřejného
happeningu, který má narušit ticho mlčící většiny, přijde podpořit řada osobností kulturního a společenského života, mezi nimi i
Bára Hrzánová, Tam Tam Batucada pod píšťalkou Miloše Vacíka nebo
Jiří Stivín. Dne 16. října roku 1941 odešel cestou, dnes střeženou
Bránou nenávratna Aleše Veselého, první pražský židovský transport. Prvních 5 000 „vyvolených" putovalo do ghetta v Lodži. Polovina z nich tam nepřežila první zimu. A dne 24. listopadu 1941 bylo založeno
ghetto Terezín.
Přijďte si zabubnovat na bývalou nástupní stanici transportů s Tam Tam Batucadou proti tichu mlčící většiny. A také proti falešným legendám a umělým hrdinům. A i
za všechny ty, kteří řekli „ne“ překrucování historie a našli odvahu, aby vykročili k hledání své vlastní identity. Vzpomínkou na tiché přihlížení spoluobčanů provázející z Bubnů na 50 000 pražských Židů na cestě do ghett a koncentračních táborů, chtějí organizátoři upozornit mimo jiné i na
současné projevy rasové nesnášenlivosti. Je třeba připomínat i fakt, že po osvobození zažilo nádraží Bubny odsun pražských Němců.
Nádraží Praha – Bubny se mění na Památník ticha
Praha nemá aktivní památník příběhů šoa. Nádraží Bubny je místem, jež má nabídnout moderní vzdělávání a veřejný dialog o minulosti v paralelách událostí, kterým nelze pasivně přihlížet. Dříve, ani dnes. Ticho mlčící většiny je varovným motivem, jenž dal vzniknout názvu
Památník ticha.
Záměr se začal rodit v roce 2012 péčí autorského týmu, jenž 2. března roku 2015 před nádražím odhalil
sochu Aleše Veselého Brána do nenávratna. Objekt se stal mementem místa na rozhraní metropole a největšího pražského brownfieldu. 16. října stejného roku zazněl pod objektem symbolizujícím
Jákobův žebřík poprvé hlas rytmického megaorchestru při
Bubnování pro Bubny. Vzpomínka na první židovský transport vypravený z Prahy, spojená s potlačením ticha pasivního přihlížení, se stala tradicí.
Z
nádraží Bubny byly
během druhé světové války vypravovány transporty s desetitisíci židovskými obyvateli
z
Prahy do ghett, koncentračních a vyhlazovacích táborů. Po osvobození zažilo nádraží odsun pražských Němců. Toto stigmatizované místo se stane
památníkem s moderně pojatou expozicí připomínající složité dějiny dvacátého století, ale také prostorem pro diskusi a kritickou reflexi nedávné minulosti.