Právě před 600 lety proběhla první pražská defenestrace

30. července 2019

radnice kostel okno Husitské války Nové Město film Karel IV. Jan Hus Jan Želivský Praha Karlovo náměstí historická událost Václavské náměstí Praha 2 Jan Žižka z Trocnova

V pátek 30. července 1419 došlo k historické události, která předznamenala kruté časy husitských válek. Jednalo se o první pražskou defenestraci, při které byli protihusitští konšelé svrženi z oken pražské Novoměstské radnice a následně krutě ubiti. Jako vzpomínku na 600. výročí 1. defenestrace připravila Novoměstská radnice dvouhodinové komentované prohlídky a večerní promítání filmu Jan Žižka.

Uložit

Navštívit

0 z 5 (0x hodnoceno)

1 nejméně / 5 nejvíce

Popularita článku: 14 %

</> Embedovat

Dne 30. července 2019 tomu je právě 600 let, kdy byli protihusitští konšelé svrženi z oken pražské Novoměstské radnice a krutě ubiti. Dle svědectví Vavřince z Březové se útoku zúčastnil i Jan Žižka. Událost je považována za počátek husitských válek.

Stalo se tak v pátek 30. 7. 1419 (čtyři roky po smrti Jana Husa) po plamenném kázání Jana Želivského v kostele Panny Marie Sněžné. Je možné, že byl násilný čin předem naplánován, protože se mnoho kazatelových přívrženců dostavilo se zbraní v ruce. Zuřící dav nejprve směřoval ke kostelu sv. Štěpána, kam jej věřící zprvu nechtěli pustit. Dav však vyrazil dveře a kněz potom účastníkům podal nejen hostie představující tělo Páně, ale i víno symbolizující jeho krev. Po kázání se lidé vraceli okolo Novoměstské radnice, kde žádali radní o propuštění lidí, kteří byli zavřeni za to, že přijímali podobojí.

Defenestrace

Konšelé s purkmistrem však nechtěli davu ustoupit a ten v rozčilení vzal radnici ztečí. Dvanáct mužů včetně purkmistra a rychtářových pacholků vyhodili z oken a všechny bez milosti povraždili. Uvádí se, že jeden z konšelů, Řehák valchař, se před rozvášněným davem ukryl ve sklepích, které sloužily jako vězení (říkalo se jim podle prvních obyvatel žaláře, jak tehdy bývalo zvykem, Polévka a Jelito). Byl však objeven a stihl ho stejný osud jako ostatní – zamordovali ho na místě. Krvavé exekuce se prý účastnil i pozdější slavný vojevůdce husitských vojsk Jan Žižka z Trocnova.

Komentovaná prohlídka radnice se na toto téma bude konat ve středu 31. 7. od 19:00 hodin, vstupné stojí 100 Kč, nutná je rezervace předem na webu radnice. Večerní promítání filmu Jan Žižka se uskuteční týž den od 21:15 hod, vstup je volný.

Památky

Novoměstská radnice v Praze

Novoměstská radnice v Praze je jednou z mnoha národních kulturních památek v hlavním městě. Můžete zde vystoupat na věž, která dříve sloužila jako protipožární stanice. Vstupní gotická sloupová síň s klenbou je největším nesakrálním prostorem vrcholné gotiky v Čechách, který se dochoval.

Památky

Karlovo náměstí v Praze – největší pražské historické náměstí

Karlovo náměstí bylo při založení Nového Města pražského v roce 1348 určeno za centrum jižní části Nového Města. Karel IV. se svými staviteli navrhl plán, sám se snad i osobně podílel na vyměřování, zakládal hlavní opěrné body, tržiště a kostely.

Památky

Praha – Nové Město

Přijet do Prahy a nepoznat alespoň část Nového Města je skoro nemožné: na jeho území leží část Hlavního nádraží, ústřední autobusové nádraží Florenc i Masarykovo nádraží, rušné Václavské náměstí, Příkopy a Národní třída, a procházejí jím všechny tři linky metra i řada tramvajových linek.

Památky

Kostel Panny Marie Sněžné v Praze

Chrám je nejvyšší kostelní stavbou v Praze a byl založen jako součást karmelitánského kláštera českým králem a císařem Karlem IV. v roce 1347 jako památka na jeho korunovaci.

Památky

Kostel sv. Štěpána v Praze

Kostel sv. Štěpána, který se nachází v Praze ve Štěpánské ulici, byl založen v roce 1351 Karlem IV. a byl jedním ze dvou hlavních farních kostelů zakládaného Nového Města pražského. V současné době kostel patří římskokatolické církvi.