![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/b7c842bd-db41-421d-9409-018373e1aa74/Loreta-Praha.jpg.aspx&width=300&height=211)
Kaple, napodobující loretánskou svatou chýši, která stála v Nazaretu a před níž se dle legendy odehrálo zvěstování Panně Marii, vyrůstaly v evropských katolických zemích v době baroka jako houby po dešti. V Česku jich najdete přibližně šedesát, a to od zřícenin až po pečlivě opravené stavby.
Pražská Loreta patří k vůbec nejznámějším.
Předloha z Mikulova?
Loreta není jen vzácnou architektonickou památkou, ale zároveň
věhlasným poutním místem, jehož proslulost lze v rámci
Prahy srovnat snad jedině se soškou
Pražského Jezulátka.
Zakladatelkou a první patronkou pražské Lorety byla roku 1626
česká šlechtična Benigna Kateřina z Lobkovic, kterou prý uchvátila
starší loreta v Mikulově. Pro duchovní správu si vybrala
kapucíny, kteří si poblíž postavili
klášter. Pod lobkovickým patronátem poutní místo fungovalo až do 20. století, přímo pod Svatou chýší je umístěna
lobkovická krypta.
![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/b95f61f8-82bf-49c1-8002-99c7bdbae07a/98-Barokni-pruceli-Loreta-ziskala-az-temer-sto-let-po-svem-zalozeni-.jpg.aspx&width=300&height=171)
Málo se však ví, že
dnešní barokní průčelí vzniklo až téměř sto let po založení Lorety. Výraznou architektonickou kulisu vytvořil
architekt Kryštof Dientzenhofer společně se svým
synem Kiliánem Ignácem – a právě na zajímavou stavební historii loretánského průčelí se zaměřuje
letošní hlavní sezonní výstava, která se v Loretě otevírá ve
středu 15. června. Uvidíte, jak se Loreta měnila v průběhu 17. a 18. století, jak přibývaly kaple a proměnilo se i její průčelí včetně sochařské výzdoby.
Loreta je otevřena každý den včetně sobot, nedělí a většiny svátků. Základní vstupné je 150 Kč, snížené pro děti do 15 let 80 Kč, pro studenty 110 Kč a pro seniory nad 70 let 130 Kč, zájemci si mohou areál projít s audioprůvodcem.
6 222 loretánských diamantů
![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/160001fd-e272-4b62-bd54-b4806d86ad8b/98-Pohled-na-Loretanske-namesti-z-vysky--vlevo-je-Loreta--vpravo-Cerninsky-palac-nejblize-k-nam-pak-kapucinsky-klaster-.jpg.aspx&width=300&height=171)
Jedním z nejobdivovanějších míst je
klenotnice s loretánským pokladem, kolekce několika set uměleckých skvostů, většinou pocházejících z darů vděčných poutníků. Mezi nejvzácnější díla patří
sbírka velkých barokních monstrancí, prvotřídní ukázka
zlatnictví z přelomu 17. a 18. století. Pověstná je například
diamantová monstrance Pražské slunce, kterou na sklonku 17. století vyrobili vídeňští zlatníci podle
návrhu architekta a designéra Johanna Bernarda Fischera z Erlachu. Monstranci zdobí
6 222 diamantů, které k sňatku dostala od svého třetího, o pětatřicet let mladšího manžela hraběnka Ludmila Kolovratová; v závěti uvedla, že z nich má být vyrobena monstrance pro Loretu.
Loretánské zvonky aneb hudba, kterou jinde v Praze neuslyšíte
![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/e28901f5-fdc6-401d-a6db-457cce8accfa/98-V-cervnu-to-bude-presne-390-let-ode-dne--kdy-byl-polozen-zakladni-kamen-k-prazske-Lorete-.jpg.aspx&width=300&height=171)
Pozoruhodnou historickou raritou je
loretánská zvonkohra, která má příchozí každou hodinu povzbuzovat k modlitbě. Loretě ji věnoval
bohatý malostranský obchodník Eberhard z Glauchova, autorem sedmadvaceti signovaných zvonků je
amsterodamský městský zvonař a dělolijce Claudy Fremy, instalaci a propojení s věžními hodinami provedl
pražský hodinář Petr Neumann. Při slavnostním svěcení měl každý zvon svého kmotra z řad vysoké šlechty, nad prvním z nich dokonce převzal patronát sám císař Leopold I.
Poprvé se loretánské zvonky rozezněly nad pražskými střechami 28. září 1695.
Ačkoli podobné zvonkohry se dochovaly například v Amsterodamu, Delftu či Bruggách, v Loretě uslyšíte
jeden z posledních dochovaných evropských barokních nástrojů v Evropě, jehož mechanismu se nedotkla modernizace. Záměrně píšeme v Loretě – ačkoli ji uslyšíte i zvenčí, zvonkohra byla navržena tak, aby hrála loretánským poutníkům shromážděným na nádvoří u svaté chýše. Hudební zážitek je tam prý docela jiný než venku na náměstí. Nevěříte? Zřejmě si to budete muset ověřit na vlastní uši.