Při
výsadbě na střeše Národního zemědělského muzea se vědci potýkali s podobnými problémy jako ostatní pěstitelé v Česku.
Část semen nejprve vyzobali ptáci, část nevzešla kvůli výkyvům počasí. V současné chvíli však políčko prospívá a k vidění jsou dvě
desítky rostlin. Ukázky
různých typů zemědělských plodin ukazují základní principy jejich střídání na poli (osevní postupy), i to, jak se mění struktura pěstování zemědělských plodin s ohledem na možnosti jejich uplatnění.
K vidění jsou tu rostliny, jako je
dvouzrnka či len, které se na našem území pěstovaly dříve a dnes už se jejich pěstování ekonomicky nevyplácí, i ty, jejichž potenciál se může teprve uplatnit při klimatických změnách. Na
hrachu, bobu či vojtěšce je možné návštěvníkům názorně vysvětlit, jak lze jejich pěstováním zlepšovat kvalitu zemědělské půdy, u jiných (
brambory,
kukuřice) přiblížit, jak vzniká půdní eroze.
Od letošního září muzeum využije
oseté pole mimo jiné také v rámci lektorských programů pro školní kolektivy.
Rostliny pod odborným dohledem
Odborným partnerem projektu Zemědělské plodiny na střeše muzea je
Výzkumný ústav rostlinné výroby, jehož pracovníci poskytují muzejníkům odborné konzultace, vybrali a dodali vhodná osiva a provádějí
dohled nad prosperitou pěstovaných rostlin. Společný projekt, jehož cílem je přiblížit návštěvníkům muzea základní principy zemědělského hospodaření,
potrvá do roku 2020.
Na poli na střeše Národního zemědělského muzea jsou k vidění například
pšenice setá, pšenice dvouzrnka, oves setý,
ječmen setý, hrách setý, bob obecný,
sója luštinatá, brambor hlíznatý,
řepa cukrová,
tolice vojtěška, pohanka setá,
řepka olejka,
len setý, konopí seté,
slunečnice roční, kukuřice setá,
proso seté,
bér vlašský,
amarant.
Výstup na
střešní vyhlídkovou terasu je sám o sobě vrcholným zážitkem, protože svým návštěvníkům poskytuje nádherný výhled na velkou část historické i moderní
Prahy. Střecha je "otevřena" v provozní době muzea: út – ne 9 až 17 hodin a ve čtvrtek až do 21:30 hodin, a to až do konce léta.