Muzeum, zpočátku městské, bylo založeno v roce 1891 z podnětu jílovského občana Leopolda Čiháka, který pro tento účel věnoval městu svoji vlastní sbírku písemností a trojrozměrných předmětů. Sídlem muzea je
historická budova Mince nacházející se na jílovském náměstí. Až do husitských válek byl v domě horní úřad, odtud se řídila
těžba zlata v okolí města, zde královský
hormistr vykupoval zlato pro potřeby královské koruny a vybíral daně s těžbou zlata spojené. Po husitských válkách budova často měnila vlastníky, jedním z nejznámějších majitelů byl po krátkou dobu například
známý alchymista doby Rudolfa II,
Edward Kelley.
Štola sv. Josefa – staré důlní dílo, pravděpodobně ze 14. století, nalézá se na Kocourském žilném pásmu. Celková délka dosud známých chodeb štoly je 280 m, z toho je pro veřejnost zpřístupněno 200 m. Profil chodeb je šikmý, s mírným sklonem ve směru k řece Sázavě. Nahlédnou se dá do zajímavých dobývek, které sledovaly křemenné žíly se zlatem. Dvě zatopená hloubení o shodné hloubce 26 m napoví, že tu horníci připravovali patrně zřízení prvního patra dolu. Od muzea je po naučné stezce vzdálená 3 km.
Štola sv. Antonína Paduánského – od josefské štoly vzdálená jen 100 m. Podle dochovaných historických pramenů se v této štole
pracovalo naposledy v první polovině 18. století, dokumentuje tedy druhou etapu rozvoje dolování zlata v Jílovém. Zabezpečení štoly proběhlo citlivě, s ohledem na její stáří, výdřeva v chodbách byla usazena do původních vysekaných patek.
Trasa pro návštěvníky je výjimečná nejen v Jílovém, ale i mezi ostatními zpřístupněnými důlními díly v naší zemi. Vede totiž
ve dvou úrovních, spojení mezi nimi je realizováno systémem sedmi žebříků a povalů v původní úzké dobývce.
Chodba není elektrifikována, každému zájemci o prohlídku bude zapůjčena
skutečná hornická lampa.
Štola Halíře se nachází v blízkosti Turyňského rybníka – JV směrem od Jílového u Prahy a představuje nejmladší epochu probíhající v padesátých a šedesátých letech minulého století. Moderním způsobem ražená štola má unikátní profil v podobě kosočtverce, který je daný strukturou uložených hornin. Tato průzkumná chodba měla prověřit okrajovou část jílovského ložiska.
Celý hřbet zalesněného vrchu Halíře je plný jam (pinek), pozůstatků dřívějšího dolování neznámého data. Štola zastihla několik tenkých křemenných žil s poměrně vysokými obsahy zlata, ale jejich mocnost nedávala naději na jejich ekonomické využití. Z hlavní chodby se razilo několik překopů, které na třech místech zastihly středověké dobývky. V současnosti jsou všechny podzemní prostory elektrifikovány a pro návštěvníky je zpřístupněna celá hlavní chodba v délce 270 m a část překopů s jedním pohledem do středověkých dobývek. Prohlídka je doplněna miniexpozicí důlního vybavení.