V minulých letech bylo zvykem, že pracovníci podniku Lesy České republiky, který o
sklaní hrádek pečuje, odstranili okenice a dveře v dřevěném vstupním objektu skalního hradu na samém začátku dubna. To však již od roku 2021 neplatí. Hrad zůstává uzavřený a
turisté zatím do Drábských světniček nejsou zváni. Důvodem je celkové opotřebení pískovcových skal, které trpěly přílišným náporem turistů. Pro ty již pohyb ve skalních světničkách není bezpečný.
Hrad se znovu otevře po
novém zajištění ochrany památky, které umožní
pohyb v něm bez dalšího poškozování skal.
To by mohlo spočívat v systému lávek, které by bránily v přímém kontaktu s lidskou nohou. Změní se nejen
trasy hradem, ale také
vstupní portál. V roce 2022 se začalo s přípravou projektové dokumentace. Následovat bude povolení stavby, výběrové řízení na dodavatele prací a stavba samotná. Práce by mohly začít ve druhém čtvrtletí roku 2024. Návštěvníci tak mohou doufat, že se do skalního hradu znovu podívají v sezóně
2025.
Bez omezení je možný
průchod areálem hradu po značené turistické stezce (
Zlatá stezka, NS
Příhrazskými skalami) a prohlídka okolí památky. Okolo hradu je možné projít ke
Klamorně či až na poměrně vzdálený
hrad Valečov.
Drábské světničky vždy patřily mezi nejvyhledávanější místa
Českého ráje, a to především kvůli
dalekému výhledu do okolní krajiny.
Strážní hrad a dobré útočiště
Opevněné sídlo, tyčící se 86 –141 metrů nad údolím, bylo podle archeologických pramenů
založeno někdy ve druhé třetině 13. století, v průběhu výrazné kolonizační aktivity
hradišťských cisterciáků. Drábské světničky s blízkou Klamornou a opevněním
Staré Hrady u Příhraz alespoň zpočátku plnily
funkci strážních bodů, střežících klášterní území i část důležité pojizerské stezky. Početné archeologické nálezy dokládají
existenci hradu až do 14. století, jen nevýrazně dokládají využívání lokality v 15. století, kdy je uvažováno o obnovení hradu
během husitských válek.
Pozdně středověké a novověké využívání tesaných prostor dokládají především historické rytiny. Některé
nápisy z 16. a 17. století připouštějí
schůzky členů jednoty bratrské a možný pobyt utrakvistických kněží. Část nápisů z 18. století pochází z období slezských válek.