Po více než roce a půl trvající rekonstrukci otevře
Židovské muzeum v Praze ve
středu 16. prosince 2020 Španělskou synagogu opět pro veřejnost. Nákladná rekonstrukce za několik desítek milionů korun rozšířila expoziční prostor na více než 600 m
2 a kromě jiného umožnila
bezbariérový přístup do třech pater synagogy. V jejím rámci byla také v návaznosti na předchozí výstavní prezentaci vytvořena nová, moderně koncipovaná
expozice s názvem „Židé v českých zemích v 19. a 20. století“, jejímž cílem je přiblížit historii a kulturu židovské komunity v tomto období. Architektonicky výjimečná
Španělská synagoga, která je uvedena na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, bude současně nadále využívána k pořádání samostatných večerních pořadů, zejména
koncertů klasické hudby.
Nová dlouhodobá expozice provede návštěvníky dějinami nesmírných zvratů, kterými si česká a moravská židovská komunita prošla v uplynulých dvou století.
Po zrovnoprávnění, které mělo dát Židům zapomenout na staletí diskriminace, jim občanská emancipace nabídla plnoprávnou účast na životě společnosti. Tento nadějný rozkvět
skončil apokalypsou šoa, smrtí dvou třetin Židů žijících v českých zemích. Naději na nový začátek po skončení války zmařil
antisemitský komunistický režim. Toto vše na základě jedinečných judaik a dalších trojrozměrných exponátů, dokumentů, filmů a fotografií můžete zažít při prohlídce expozice, v níž byly s respektem k jedinečnému prostoru synagogy využity
inovativní audiovizuální a interaktivní prvky.
Expozice ve
Španělské synagoze obsahuje 58 odborně zrestaurovaných uměleckých kovových prvků a 13 typů truhlářských prvků, instalaci 24 nových celoskleněných vitrín a 26 audiovizuálních prvků.
Pro imobilní návštěvníky byl úpravou vstupní haly v části schodiště vytvořen pomocí
výtahové plošiny bezbariérový přístup do všech třech úrovní objektu s expozicí.
Nejmladší synagoga Židovského Města
Španělská synagoga je nejmladší synagogou pražského
Židovského Města. Byla postavena roku
1868 jako
chrám Spolku reformovaného kultu na místě Staré školy – nejstarší modlitebny ghetta z 12. století. Své jméno získala díky působivé vnitřní
výzdobě v maurském stylu,
inspirované slavnou
španělskou Alhambrou. Autorem projektu byl architekt Josef Niklas a Jan Bělský, pozoruhodná vnitřní výzdoba byla provedena v letech 1882-83 firmou Antonín Baum a Bedřich Münzberger. Výrazným prvkem interiéru je
štuková zlacená a polychromovaná arabeska, která se inspiruje orientálním dekorativním uměním a architekturou. Stylizované orientální motivy se opakují na stěnách i v řezbářské výzdobě dveří, zábradlí i galerie.
V roce 1935 byla k synagoze přistavěna podle projektu architekta Karla Pecánka
funkcionalistická budova, která po druhé světové válce
sloužila jako nemocnice. Synagogální přístavba zde byla umístěna do části objektu s propojením vestibulu a zimní modlitebny na starší synagogu. V této podobě pak synagoga zůstala prakticky
nezměněna až
dodnes.
Během
druhé světové války sloužila synagoga jako
skladiště zabavených synagogálních předmětů z českých židovských obcí. Státní židovské muzeum ji získalo do péče v roce 1955, v letech 1958–1959 proběhla celková rekonstrukce interiéru a o rok později zde byla otevřena
expozice synagogálního textilu. Od 70. let byla synagoga zanedbávána a v roce
1982 uzavřena. Rekonstrukce mohla započít až po roce 1989 a v
devadesátých letech 20. stol. byla
Španělská synagoga obnovena. Od roku 1998, kdy byla slavnostně otevřena po kompletní rekonstrukci, se zde nacházela expozice
Židovského muzea v Praze „Dějiny Židů v Čechách a na Moravě v 19.–20. století“.