Krteček patří k našim nejznámějším pohádkovým postavičkám: večerníčky a knížky s nenápadným hrdinou provázejí generace českých dětí už více než šedesát let. Populární je ale i v jiných zemích: v Německu ho malí diváci a čtenáři znají pod jménem
Maulwurf, pro anglické děti je to
Little Mole, známý je i ve Skandinávii, Japonsku nebo v Číně, kde na světové výstavě EXPO 2010 v Šanghaji patřil k hlavním lákadlům české expozice. Z prvního příběhu sice víme
Jak krtek ke kalhotkám přišel, ale jak přišel Zdeněk Miler ke krtkovi?
Jak autor ke krtkovi přišel?
Psal se rok 1956, když
Zdeněk Miler vyrazil na procházku do lesů za
Kladnem a cestou zahlédl krtiny. Škoda, že to místo neznáme přesně: dnes bychom tak věděli, kde žil prapředek pohádkového Krtečka. Miler v té době pracoval na filmu, který měl dětem na příběhu o plátěné košilce srozumitelně vysvětlit technologii průmyslové výroby látek. Výtvarník chtěl, aby příběhem provázela malé diváky figurka, která by výrobu plátna vysvětlila od samého začátku až po konečnou fázi. Dlouho nemohl na nic přijít, než v polích za Kladnem zahlédl krtiny – a nápad byl na světě.
„Doma jsem se podíval do Brehma, jak krtek vypadá, a moc se mi nelíbil,“ říká Miler.
„A tak jsem si ho začal kreslit, a jak jsem si ho kreslil, už jsem si ho stylizoval a rozkresloval rovnou do scén.“
O rok později byl
kreslený film Jak krtek ke kalhotkám přišel hotový. V témže roce si z filmového festivalu v Benátkách přivezl dvě hlavní ceny a záhy získal další cenu na festivalu v Montevideu.
Krtek ve vesmíru
Když se v roce 1965 objevil film
Krtek a raketa, nikdo nemohl tušit, že po necelých padesáti letech se Krteček posadí do skutečné rakety.
Plyšová figurka Krtečka vyrobená z nehořlavých materiálů se v roce 2011 stala symbolem poslední vesmírné mise raketoplánu Endeavour, která propagovala vědu a vesmírný výzkum. Krtečka s sebou do vesmíru vzal
americký astronaut A. J. Feustel, jehož manželka Indira Devi Bhatnagarová má po své mamince české kořeny.
Podruhé s Feustelem Krteček cestoval do vesmíru 21. března 2018, kdy se pro změnu proletěl v Sojuzu a dělal přes půl roku společnost osazenstvu Mezinárodní vesmírné stanice.
Ve vesmíru tak Krteček strávil mnohem víc času než Vladimír Remek: jediný československý kosmonaut v roce 1978 na palubě kosmické lodi Sojuz 28 prožil 7 dní, 22 hodin a 17 minut.
Krteček na cestě kolem světa, ve formuli F1 a v Kladně
Jako symbol představující domov si Krtečka jako svého maskota pro projekt
Naše cesta kolem světa vybrali i cestovatelé Pavel Zrzavý a Martina Libřická. Krteček vyrazil na cesty společně s nimi v únoru 2015 a
během 527 dní procestoval 22 zemí, navštívil stovky míst a poznal mnoho zajímavých kultur. Kromě toho
Krteček jezdí Formulí 1 a našel domov na
zámku v
Kladně: v roce 2020 se tu otevřela
expozice věnovaná Zdeňku Milerovi a jeho nejslavnější pohádkové postavičce. Na děti čeká interaktivní prostor, fotokoutek, projekce několika pohádek i dokument o výletu Krtečka do kosmu. Podíváte se také do důlní štoly v zámeckém sklepení, kde se dozvíte, že
podle pověsti byl právě krtek prvním objevitelem kladenského černého uhlí.
Kuba Kubikula a veselá mašinka
Příběhy s krtkem provázely Zdeňka Milera celý život. Krteček se objevil přibližně v
padesáti Milerových animovaných filmech a zhruba ve stejném množství knížek. Krtek byl z jeho postaviček samozřejmě nejznámější, ale kromě Krtečka Miler vytvořil i další seriálové postavy, například
zvídavé štěňátko nebo
cvrčka. Jako výtvarník se podílel i na loutkovém filmu
Kubula a Kuba Kubikula podle stejnojmenné pohádky
Vladislava Vančury, jeho ilustrace provází i
pohádku O veselé mašince Jana Čarka,
knížku Václava Čtvrtka Cesty formana Šejtročka anebo
knížku Pohádkový dědeček Eduarda Petišky.
Pětkrát o Krtečkovi a Zdeňku Milerovi
- Zdeněk Miler vystudoval Grafickou školu a poté Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze. V roce 1942 začal pracovat jako kreslíř Baťova filmového studia ve Zlíně, o tři roky později přešel do studia Bratři v triku, které vedl Jiří Trnka. Milerova kresba tří kudrnatých kluků zvítězila v soutěži o nové logo studia, odměnou byla placená týdenní dovolená.
- Úvodní díl seriálu Jak krtek ke kalhotkám přišel se od dalších pokračování liší tím, že je mluvený. Už při výrobě druhého dílu Krtek a autíčko (1963) padlo rozhodnutí, že další příběhy budou bez komentářů a krtek se bude vyjadřovat pouze několika slovy. Hlásky pronášející citoslovce hele, jé, jů, tady, pápá, ach jo, smích, pláč a další patří Milerovým dcerám Kateřině a Barboře.
- Ve filmech Krteček nestárne, naopak lehce omládl: původně měl delší nos (který ho ale podle Milera dělal starším), zmizel ocásek a naopak přibyly vlásky.
- Výtvarník Zdeněk Miler zemřel v roce 2011 ve věku 90 let v sanatoriu v Nové Vsi pod Pleší. Jeho hrob můžete navštívit na Vyšehradském hřbitově, na rodném domě v Kladně jej připomíná pamětní deska. S Krtečkem, jak jinak?
- Krteček je úspěšný byznysmen: podle odhadu Milerovi vydělal asi 200 milionů korun a i v současnosti vydělává ročně miliony.