Část oblasti v kotlině kolem dvojměstí
Sedlec-Prčice na konci 19. století připomínala profesorovi táborského gymnázia Václavu Křížkovi při školním výletu
okolí jihotyrolského města Merano (německy Meran), které bylo do konce 1. světové války součástí Rakousko-Uherské monarchie, proto ji nazval
Českým Meránem a název se ujal.
Jedná se vlastně o okolí měst
Sedlec-Prčice a
Sedlčany. Do oblasti spadají městečka a obce
Sedlec-Prčice, Nadějkov, Vlksice, Zvěřinec, Myslkov, Obděnice,
Vysoký Chlumec a
Křepenice.
Vrchy, vršky a menhiry
Typickým zdejším rysem jsou zákoutí zdobená menhiry,
lesíky, remízky a členitý terén. Okraj
Českého Meránu je tvořen nejvyšší částí
Jistebnické Vrchoviny – s vrcholem
Javorová skála (723m). K dalším známějším vrcholům
Českého Meránu patří Vápenka (592 m),
Větrov (640 m) u Střezimíře a
Čertovo Břemeno (715 m)
se skalními bloky, nedaleko
Jistebnice.
K nejznámějším skalním útvarům zde patří
Chlístovské menhiry, které objevíte ve smíšeném lese na západním svahu Javorové hory. Jsou tři a vytváří půlkruh o průměru 8 metrů.
Mezi obcemi Myslkov a Veletín západně od městečka
Sedlec-Prčice je zalesněný kopec a pod skalnatým vrcholem na západním svahu se nalézá zřejmě nejzajímavější český
dolmen. Také
Velký vrch nad Buckovnou ukrývá na svém vrcholku kamenné bloky.
Na protějším hřbetu se však ukrývá útvar nejcennější. Zmiňuje ho i Čeněk Habart jako "božiště", jednalo se prý o
obětní kámen. Podobá viklanu, neleží však na skále, ale na štěrku. Po hřebínku směrem k Myslkovu narazíte na zajímavé
seskupení velkých kamenů. Kamenná, téměř rovná deska je opřena šikmo o další útvar a do vzniklého otvoru se vejde člověk.
Stolový kámen objevíte na břehu prostředního
rybníčku u Nových Dvorů. Byl nalezený v roce 1990 při čištění nádrže a jeho tvary vzbuzují zajímavé domněnky.
Kraj nadchne rovněž každého, koho baví navštěvovat
malebné vesničky plné cenných ukázek lidového stavitelství a tvořivosti.
Merano si zamilovala i císařovna Sissi
Meran je malé městečko na
severu Itálie v regionu Bolzano, které je plné elegance a života. Má velmi bohatou historii, ale dnes je mezinárodním městem, které se pyšní nejen zvláštní atmosférou prosycenou
uměním, ale také
přírodou, která ho obklopuje. Jak jsme již předeslali výše Merano patřilo k Rakousko-Uherské monarchii, takže váz zde nepřekvapí
středoevropský střih budov ve
stylu Belle Époque (1890–1914). Obzvláště krásná jsou podloubí a uličky v nejstarší městské čtvrti Steinach.
Meran je díky 18 kilometrům vycházkových tras a 16 hektarům zeleně opravdové „
zahradní město“ se středoevropským šarmem. Tento dojem umocňují palmy, oleandry, kaktusy a barevné záhony. Z centra vede mnoho vycházkových tras, které
měla ráda už císařovna Sissi, která Meran často navštěvovala. Na její počest byla ve městě postavena mramorová socha.
Nejkrásnější výlety Českým Meránem pro pěší, cyklisty i motorkáře
Nutno podotknout, že se
Český Merán svému jmenovci zas až tak úplně nepodobá… Italské Merano je asi desetkrát větší než
Sedlec-Prčice a okolní alpské vrcholy jsou asi třikrát vyšší než
Javorová skála. Také řeka Adiže se dá se Sedlckým potokem srovnat jen těžko. Přesto stojí
Český Merán rozhodně za výlet,
milovníci přírody zde
zklamáni nebudou.
Určitě se vydejte na
Čertovu hrbatinu a za
Chlístovskými menhiry. Milovníci starobylých vesnic by neměli minout
Ounuz s krásnými roubenkami.
Skanzen lidové architektury Sedlčanska naleznete ve
Vysokém Chlumci.
Cyklistům, kteří mají rádi výzvy (
anebo motorkářům, kteří se rádi kochají výhledy na pěknou krajinu) doporučujeme výlet po místních malých silničkách mezi hojně roztroušenými vršky s nadmořskou výškou od 400 do 600 m.n.m. Projeďte se směrem na
Habří,
Svatý Jan,
Drážkov,
údolím potoka Brziny na
Samoty a do
Mečkova. Zajímavý je ale i nejzápadnější cíp Českého Meránu v okolí Dublovic a Křepenic, kde měl svou
tvrz Jakub Krčín. A určitě si prohlédněte i
zříceninu větrného mlýna Příčovy. Podle názoru odborníků se jednalo o
válcový věžový větrný mlýn ohromných rozměrů, který
nemá v současnosti
nikde obdobu.