ÚvodAktuality#světovéČesko a výlet Teplickým Semmeringem do Krušných hor
Zážitky

#světovéČesko a výlet Teplickým Semmeringem do Krušných hor

  • 6. září 2020
Železniční trať stoupající z Mostu přes Dubí do Moldavy patří k nejhezčím u nás. Je to skrz naskrz horská železnice: zdolává převýšení přes 500 metrů, z oken vlaku se nabízejí úchvatné výhledy a nedají na ni dopustit hlavně cyklisté, turisté a běžkaři, které vyváží na hřeben Krušných hor.

Dva evropské Semmeringy

Teplický Semmering
Semmering
Historie horské železnice z Moldavy do Mostu, která má v jízdních řádech číslo 135, se začala psát ve druhé půlce 19. století. Z Mostu do Hrobu začaly vlaky jezdit už v květnu 1877, v roce 1884 pak vyjel první vlak až na Moldavu na hřebeni Krušných hor. O rok později pak byl zahájen provoz do saského Freibergu, přerušený po druhé světové válce.
 

Teplický Semmering

Kvůli tunelům, viaduktům a úvraťové stanici v Dubí, díky nimž trať překonává značné stoupání na poměrně krátké vzdálenosti, má moldavská dráha podobný charakter jako známá rakouská horská trať. Kdekdo ji proto zná pod přezdívkou Semmering – a přestože přes Teplice nevede, říká se ji Teplický Semmering. Nespleťte si ji ale s Krušnohorským Semmeringem, naší druhou nejvýše položenou železnicí. Ta se vine mezi kopci na opačném konci Krušných hor a vede z Karlových Varů do německého Johanngeorgenstadtu.

Vraťme se k Teplickému Semmeringu: trať z Mostu do Moldavy vybudovala společnost Pražsko-duchcovská dráha kvůli exportu uhlí do sousedního Saska a bez větších problémů fungovala až do konce druhé světové války.

Viadukt u Mikulova stržený na konci války sice byl za rok opraven, ale na německém území trať obsadili Sověti, vytrhali koleje a údajně je odvezli na východ jako součást válečného odškodnění. Velká nádražní budova v Moldavě, která zajišťovala rozsáhlou drážní, celní, poštovní, telegrafní i policejní agendu, ztratila svou důležitost. Dnes je moldavské nádraží v neutěšeném stavu, byť se řadu let mluví o jeho rekonstrukci, podobně jako o obnovení osm kilometrů dlouhého úseku z Moldavy do německého Holzhau. Koleje na české straně tak dodnes končí pod hraničním mostem a dál zatím nevedou. Přesto sem míří spousty výletníků: Moldava je ideálním výchozím místem pro výlety na kole, pěšky i v zimě na běžkách.
 

Co uvidíte z oken vlaku?

Nejkrásnější výhledy do okolí se nabízejí z úseku mezi Moldavou a Mikulovem. Za zastávkou Mikulov-Nové Město vás čeká přehlídka kulturních památek vesměs z 80. let 19. století. Jde o 210 metrů dlouhý Novoměstský tunel, Mikulovský viadukt a Mikulovský tunel. Ten měří 334 metrů a má zvláštní tvar, vyhýbá se totiž středověkým štolám. Hned za tunelem je stanice Mikulov v Krušných horách; nedaleko je prohlídková štola Lehnschafter a na protější straně údolí se táhnou strmé sjezdovky známého areálu Bouřňák.

Z Mikulova vlak pokračuje do Dubí a přes úvrať se stáčí do údolí. V památkově chráněné budově postupně vzniká železniční muzeum, v samotném Dubí můžete navštívit třeba Dům porcelánu s modrou krví, expozici o výrobě porcelánu a známého cibuláku. Další expozici Moldavské dráhy najdete v Oseku přímo v nádražní budově.

Další technická památka čeká mezi zastávkami Střelná a Hrob: trojpolový viadukt s ocelovou příhradovou konstrukcí, který vede 33,9 metrů nad údolím potoka Bouřlivec, je s délkou 145,8 metrů nejdelší z mostů na trati Teplického Semmeringu.

Za Hrobem vlak překoná ještě ocelový Malý hrobský viadukt a kamenný Křižanovský viadukt. Za povšimnutí stojí i bývalý drážní domek u Domoslavic: 16. července 1885 se tu narodila Anna Vlčková aneb Hana Benešová, manželka prezidenta Edvarda Beneše.

Za stanicí Louka u Litvínova už nepojedete po originální trati: koleje se několikrát překládaly kvůli povrchové těžbě hnědého uhlí. Dnes objíždí chemičku v Záluží, míjí areál bývalého dolu Julius III s Podkrušnohorským technickým muzeem a dojede až do cílové stanice Most. Z oken vlaku uvidíte jak přesunutý chrám Nanebevzetí Panny Marie, tak hrad Hněvín i hladinu nového jezera Most, které vzniklo na místě bývalého starého města.
 

Víte, že…?

  • Na přelomu 50. a 60. let se po Teplickém Semmeringu dopravoval materiál pro stavbu přehrady Fláje. Zajímavé jsou také zbytky osm kilometrů dlouhé nákladní lanové dráhy, která vedla od nádraží v Moldavě až na staveniště vodního díla.
  • Hezkou kuriozitou jsou miniatury hradů u nádražních budov; najdete je třeba na zastávkách Osek město nebo Louka u Litvínova.
  • Nástěnná malba v hale moldavského nádraží připomíná rok 1938, kdy tu jako výpravčí sloužil známý spisovatel Adolf Branald.
  • Trať převzala jméno rakouské železniční legendy Semmeringu, první vysokohorské železnice v Evropě. Ta vznikala v letech 1848 až 1854 pod vedením inženýra Carla Rittera von Ghega a překonává 459 výškových metrů. Hlavní 41,7 kilometrů dlouhý úsek z obce Gloggnitz do Mürzzuschlagu vede skrz 14 tunelů, 16 viaduktů a přes sto kamenných i železných mostů. Co nádraží, to ukázka historické techniky, malé muzeum anebo jiná zajímavost. Skvělé jsou i vyhlídky, například ta, které se říká Dvacetišilinková: kdysi totiž zdobila dvacetišilinkovou bankovku. Nejvyšší bod trati se nachází v horském sedle u stanice Semmering v nadmořské výšce 897 metrů, kudy prochází zemská hranice mezi Dolním Rakouskem a Štýrskem.
Železniční expozice Moldavské dráhy v Krušných horách Památky

Železniční expozice Moldavské dráhy v Krušných horách

Nadšenci z Klubu přátel Krušnohorské železnice zbudovali expozici v budově nádraží Osek – město, která je součástí unikátní trati Most – Moldava.

Rašeliniště na Cínoveckém hřbetu Příroda

Rašeliniště na Cínoveckém hřbetu

Téměř zaniklá rašeliniště na Cínoveckém hřbetu a v lokalitě U Jezera v Krušných horách se během deseti let podařilo zachránit. Přírodní památka zde vznikla roku 2019 a navrátilo se sem mnoho chráněných živočichů a rostlin, včetně tetřívka obecného.

Turistické informační centrum vodního díla Fláje Zážitky

Turistické informační centrum vodního díla Fláje

Přímo nad vodní hladinou přehrady Fláje na Mostecku postavilo Povodí Ohře informační centrum. Je celé ze dřeva a nabízí turistům nejen informace o severočeských přehradách, ale také výhled na celé vodní dílo Fláje.

Horské městečko Cínovec v Krušných horách Příroda

Horské městečko Cínovec v Krušných horách

Horské městečko Cínovec se rozkládá v srdci Krušných hor. Existence osady Cínovec (Zinnwald) je zaznamenána již ve 14. století. Středověký rozvoj probíhal pod vlivem hornické činnosti – dobývání cínové rudy.

Přehrada Fláje u Českého Jiřetína Památky

Přehrada Fláje u Českého Jiřetína

Vodní nádrž vznikla na Flájském potoce v roce 1963 za účelem zásobení vodou podkrušnohorské oblasti. Přehradní hráz je betonová, pilířová (tedy uvnitř dutá), jediná svého druhu v České republice.

Krušnohorská železnice Most – Moldava Zážitky

Krušnohorská železnice Most – Moldava

Železniční trať, po které se můžete dostat do lyžařské oblasti Krušných hor, je kulturní památkou ČR. Trať vede zajímavým terénem, překonává několik hlubokých údolí po pěkných mostech a vede i dvěma tunely. V některých místech u trati lze koupit turistickou známku č. 815 „Krušnohorská železnice“.

Další aktuality

Zoo Děčín odmění školáky za celoroční snahu vstupem zdarma

Zoo Děčín odmění školáky za celoroční snahu vstupem zdarma

27. červen 2024 15:00
Příroda, Ústecký kraj
Nejlepší písečné pláže aneb doma jako u moře

Nejlepší písečné pláže aneb doma jako u moře

7. červen 2024 12:00
Letní sporty, Ústecký kraj
Kam v Děčíně na Den dětí? Do zoo!

Kam v Děčíně na Den dětí? Do zoo!

31. květen 2024 8:00
Příroda, Ústecký kraj
10 tipů, jak si užít volný čas s dětmi v Ústeckém kraji

10 tipů, jak si užít volný čas s dětmi v Ústeckém kraji

29. květen 2024 7:46
Zážitky, Ústecký kraj
Teplice zahajují lázeňskou sezónu

Teplice zahajují lázeňskou sezónu

23. květen 2024 12:00
Lázně a wellness, Ústecký kraj