Coby návštěvníci
portálu Kudy z nudy a tím pádem i zkušení výletníci dobře víte, že na návštěvu
Zoologické zahrady Zlín je nejlepší vyhradit si celý den. Je mimořádně rozlehlá, uspořádaná podle jednotlivých kontinentů, a na mnoha místech žijí savci a ptáci ve společných přírodních expozicích. Některé jsou průchozí, třeba
Guayanas představující oblast Střední a Jižní Ameriky anebo
Stezka běžce emu, kde společně žijí klokani, emu a husice. K nejoblíbenějším patří vodní expozice, hlavně s lachtany a rejnoky. Kde je objevíte?
Kudy k rejnokům aneb lachtani, vydry a aligátoři
První povinnou zastávkou za
hlavním vchodem do zoo je
bazén s lachtany hřivnatými. Expozice připomíná starý přístav na mořském pobřeží, ovšem tady můžete díky prosklené části ploutvonožce pozorovat i ve vodě a celý rok dvakrát denně při pravidelném krmení pozorovat, jak předvádějí své jedinečné kousky.
Od lachtanů stačí pár kroků a jste v
tropické hale Yucatan, království středoamerického deštného pralesa. O radost dětí se tu starají hlavně opičky a vydry, které mají k dispozici samostatný vnitřní prostor a také velký venkovní výběh s bazénem. Pak zamiřte v doporučeném směru prohlídky; až zahlédnete věžičky
romantického zámku Lešná, vězte, že jste na správné cestě. Za zámkem se schovává
letní expozice aligátorů, uvidíte i výběhy plameňáků a vodního ptactva. Vede zámku pak najdete náš dnešní hlavní cíl:
Zátoku rejnoků.
Do zátoky za rejnoky
Pavilon Zátoka rejnoků vznikl přestavbou bývalého pavilonu opic. Inspirací pro jeho vznik byly přírodovědné dokumenty, které ukazovaly, jak jsou rejnoci zvědaví a přátelští vůči potápěčům. Porůznu po světě rejnoci v zoologických zahradách jsou, ovšem ve venkovních nádržích, a to by v našich podmínkách nešlo. Proto ve
Zlíně vznikla zátoka krytá – a dodejme, že podobné zařízení a navíc v takové velikosti jinde v Evropě neexistuje.
Domovinou rejnoků s neobvyklým jménem
siba ománská (další český název pro tento druh je
maran indický), je Rudé moře, v
Zoologické zahradě ve Zlíně mají k dispozici bazén s mořskou vodou. Není potřeba ji ohřívat, rejnokům se nejlépe daří při teplotě 23 až 24 °C, o to důkladněji je však nutné dbát na její čistotu.
Rejnoky v bazénu nejenom uvidíte, ale můžete si je pohladit a dokonce i nakrmit. Jsou zvídaví a přátelští, a hodně rychle si zvykli i na to, že z rukou cizích lidí naklánějících se přes okraj bazénu dostávají chutná sousta krevet, kousků ryb nebo olihní. Jakmile ponoříte ruku do vody, budou u vás natošup.
Mazlové zlínské zoo
Abyste se ke krmičům mohli připojit, musíte splnit pár podmínek: pořádně si umýt ruce, sundat všechny prstýnky, náramky a hodinky, a nakonec si koupit krabičku mořských dobrot. Není to ale tak jednoduché, kvůli počtu zvířat a kvalitě vody je každý den k dispozici jen určité množství dávek. Zejména ve dnech, kdy do zoo přijde víc lidí, se na vás nemusí dostat, proto zoo doporučuje
návštěvu buď ve všední den nebo o víkendech brzy dopoledne.
Strach mít rozhodně nemusíte, rejnoci jsou mazlové – podle chovatelů se ale není čemu divit, když vědí, že za pohlazení dostanou nějakou dobrotu. Nikdy nikomu neublížili. Naopak to bohužel neplatí: tu a tam je někdo nechtěně škrábne dlouhým nehtem.
Podmořský vysavač
Na začátku krmení je třeba ponořit ruku do vody, protože rejnoci musí zachytit vůni nabízené potravy. Potom už jen stačí ruku s dobrotou nechat otevřenou dlaní vzhůru: rejnoci sice jsou příbuzní žraloků, místo ostrých zubů ale mají jemně pilovitý okraj tlamy na spodní straně. Fungují spíš jako vysavače, takže i když kousek žrádla upadne, dokážou si ho seškrábnout ze dna bazénu.
Rejnoci, kteří každý den prý spořádají asi 4 kg potravy (od návštěvníků dostávají jen část, zbytek doplňují ošetřovatelé) v bazénu nežijí sami: o čistotu jejich kůže se starají drobné korálové rybky. V menších akváriích si prohlédnete další živočichy, od krevet přes sasanky, korály a ježovky až po mořské rybky, jako jsou oblíbení klauni, bodloci či klipky.
A kam dál? Do zámku nebo ke gaurům?
Bohatě vyzdobené interiéry, dřevořezby a sbírky orientálních předmětů, obrazů a porcelánu byste asi v zoologické zahradě nečekali, ale
zoo Zlín je výjimečná ve všech směrech: jejím originálním doplňkem je
zámek Lešná z konce 19. století, který můžete navštívit jedině při prohlídce zoo.
Zvířat, která si zaslouží vaši pozornost, jsou tu stovky. Mezi osvědčené taháky patří
sloni,
tygři, žirafy a také
gauři, nejmohutnější tuři na světě. Ve volné přírodě jich žije asi dvacet tisíc a patří mezi ohrožená zvířata, hlavně kvůli ničení životního prostředí a nelegálnímu lovu. Ve zlínské zoo je můžete ve
venkovním výběhu v asijské oblasti, téměř na konci areálu, tedy pokud se budete držet doporučené trasy. Přicestovali z indické Zoo Mysore (do Evropy se tak gaury přímo z jejich domoviny podařilo dovézt poprvé po 60 letech) a obohatí evropské chovné programy, protože je chová jen pár evropských zoo.
Kromě zvířat najdete v areálu
čtyři stylové zastřešené restaurace a
čokoládovnu. Dospělí ocení
japonskou meditační zahradu Mu-shin ve spodní části areálu, na děti čeká
lanové centrum Lanáček, prolézačky, houpadla, svezení na poníkovi nebo velbloudovi a Australský zábavný koutek. Protože areál je skutečně rozlehlý, může se vám hodit i
jízda vyhlídkovým vláčkem.
Víte, že…?
- První rejnoci se v mořích objevili již před 150 miliony let.
- Aby byla expozice pro návštěvníky co nejatraktivnější, v zoo Zlín se rozhodli pro chov sib ománských, klidných a kontaktních zvířat. V mořích se siby pohybují ve větších hejnech v několika desítkách jedinců.
- Do Zlína siby přicestovaly z Nizozemska, ale jejich domovinou je Rudé moře.
- Dospělé siby mívají rozpětí ploutví až 130 centimetrů ale je obtížné je změřit přesně, protože se tomu brání.
- Když v roce 2014 ve zlínské zoo otvírali Zátoku rejnoků, v odchov mláďat doufali jen tajně. Přesto se siby pravidelně rozmnožují a bazénem se tak občas prohánějí i mláďata.
- Největší ze všech rejnoků je manta obrovská s rozpětím ploutví téměř šest metrů. Může vážit až 900 kg a živí se hlavně planktonem.