Po roce 1850 byly dvě
dřeviny, původem z USA, vysazeny i v zámeckém parku ve
středočeských Ratměřicích, v blízkosti hory
Blaník. Nechal je sem jako třináctileté
semenáčky z Kalifornie dovézt hrabě Otto Chotek, tehdejší majitel ratměřického panství.
Výška
ratměřických sekvojovců,
42 a 41 metrů, by se v našich středoevropských poměrech mohla zdát jako poměrně značná, v porovnání s jejich
severoamerickými kolegy z kalifornského národního
parku Sequoia (z nich
největší měří 83,8 metru) jde zatím o drobečky. Nicméně právě tyto
sekvojovce z Ratměřic jsou patrně
největšími stromy svého druhu v republice.
I co do
stáří však mají co dohánět, zatímco v Kalifornii dosahují „mamutí“ stromy biblického věku, těm
ratměřickým je kolem 160 let. Ani obvodem kmene se zatím nemohou největšímu sekvojovci světa, pojmenovaném Generál Sherman, rovnat. Zatímco
kalifornský gigant má obvod kmene
31,3 metru,
ratměřické sekvojovce s obvody kmenů
5,36 a 5,8 metru mají co dohánět.
„Mrakodrapy“ mezi rostlinami nejsou jedinou ozdobou ratměřického zámeckého parku. Rostou v něm například
japonská jedle mikko, překrásná
jedle kavkazská,
liliovník tulipánokvětý či
jinan dvoulaločný, rostlinný druh, patřící k nejstarším na planetě.
Procházka parkem, piknik pod stromy i vycházka po okolí
Park je pro veřejnost zdarma otevřen
o víkendech a svátcích mezi 10. a 17. hodinou. V parku se nachází také
fontána a jezírko s jesetery. V rámci celkové revitalizace byly nově vysazeny i trávníkové porosty, které přímo vybízejí k
odpočinku. Není nad to si pod těmito krásnými stromy rozložit deku a udělat si tam třeba
piknik. Je možné přinést si vlastní zásoby anebo využít služby
zámecké restaurace, která nabízí nejen
piknikové koše, ale také
zapůjčení deky.
Mimo
zámku, který funguje jako
wellness hotel s restaurací, objevíte v
Ratměřicích naučnou stezku, která vás provede ke
studánce sv. Anny nebo
po stopách bitvy u Jankova. V širším okolí můžete na výlet k
rozhledně Blaník anebo na druhou stranu směrem k
Voticím.
Sekvojovce obrovské – lesní obři
Sekvojovce jsou
největší živé organismy na Zemi (pokud porovnáváme stromy podle objemu jejich dřevěné hmoty – nejsou tedy ani nejvyšší, ani nejširší). Dosahují
výšky až 100 metrů a jejich váha může dosáhnout až 1 225 tun. Kůra sekvojovců je měkká, dosahuje síly až 79 centimetrů. U země jsou stromy výrazně rozšířené, mohou mít v průměru až 12 metrů.
Šišky sekvojovce však nejsou velké, jsou jen o něco větší než
slepičí vejce se semeny velkými asi jako ovesné vločky. Odhaduje se, že se mohou
dožít až 3 200 let. Největším stromem na světě –
General Sherman s výškou 83 metry a obvodem kmene 31 metr.
Jedná se o
neobyčejně mohutné stromy, které jsou
odolné vůči hmyzu,
houbám, a dokonce i
požáru. Požár je pro stromy naopak velmi žádaný, zbaví zem zbytečného podrostu, popel slouží jako hnojivo a žár pomáhá při otevření šišek a následnému vypadnutí semen.
Znáte naše rekordmany ze světa stromů?
- Nejvyšším stromem České republiky je douglaska tisolistá nedaleko obce Vlastiboř na Jablonecku. Měří přes 64 metrů a objem její hmoty činí více než 27 m3. Bylo by z ní možné vyrobit 700 židlí a ze dvou takovýchto kmenů by se dokonce dala postavit pěkná roubenka. Strom je naštěstí chráněný, vysazen byl roku 1879.
- Nejstarším stromem v Česku je Vilémovický tis rostoucí v zámeckém parku ve Vilémovicích u Ledče nad Sázavou. Jedná se zároveň i o nejstarší tis v Evropě. Jeho stáří se odhaduje na 1 500 až 2 000 let, obvod jeho kmene měří 360 cm a dosahuje výšky 10 metrů.
- Nejmohutnějším stromem ČR je Vejdova lípa, jejíž obvod kmene měří 1 225 cm. Věk lípy není přesně znám, uvádí se 600 i 850 let. Jisté je, že bude starší než obec Pastviny ve východních Čechách (vznik r. 1513), v jejíž katastru roste.
- Poznejte opravdu divoké lesy, které se tolik liší od dnešních běžných lesních porostů. Ponořte se do míst prosycených neopakovatelnou atmosférou, která jakoby za každým stromem skrývala pradávná tajemství. Nechte se inspirovat našimi tipy a udělejte si pěkný výlet do srdce přírody.