Byl by hřích jet na
dovolenou do
Beskyd a vynechat
Pustevny: do známého střediska na horském hřebeni s
malebnými dřevěnými chatami Libušín a Maměnka vás vyveze
sedačková lanovka z Trojanovic. Upravená
hřebenovka k
vyhlídkovému altánu Cyrilka a dál kolem
sochy boha Radegasta až na
Radhošť k
poutní dřevěné kapli sv. Cyrila a Metoděje patří k našim nejoblíbenějším horským vyhlídkovým trasám a snadno ji zvládnete i s malými dětmi.
Navíc je tu
Stezka Valaška, která zve k
procházce mezi korunami stromů, na několik zajímavých atrakcí a na fantastický skleněný chodníček. Kdo se nechce vracet zpět do údolí lanovkou, nemusí: značené trasy pro cyklisty i pěší se z Pusteven rozbíhají do všech stran, takže se můžete vypravit třeba do
Rožnova pod Radhoštěm, na
Martiňák, do
Frenštátu pod Radhoštěm anebo přes
Kněhyni na
Boboffku, bobovou dráhu v
Čeladné. Anebo zůstaňte na Pustevnách a obdivujte Libušín zvenčí i zevnitř, protože si to skutečně zaslouží.
Jak se zrodily Pustevny
O popularitu
Pusteven se postarali zejména členové
frenštátského spolku Pohorská jednota Radhošť, nejstaršího českého turistického spolku. V osmdesátých letech 19. století vyznačili první turistické trasy a poblíž staré rozpadlé poustevny postavili první útulnu zvanou Pústevňa. O pár let později vedle ní vyrostla druhá útulna, zvaná Šumná, ani ta ale zájmu výletníků nestačila. Členové Pohorské jednoty se proto obrátili na
vsetínskou stavební kancelář Michala Urbánka, jehož tehdejší zaměstnanec
architekt Dušan Jurkovič navrhl další dvě útulny,
restauraci Libušín a hotel Maměnku. Otevřely se v roce 1899.
Obě patří do souboru
nejznámějších beskydských lidových staveb, které vznikaly skládáním a kombinováním různých prvků a motivů. Zevnitř jsou stejně krásné jako zvenčí: stěny zdobily fresky s motivy valašských a slovenských pověstí podle návrhů Mikoláše Alše, tři secesní lustry, příborník, skleník a hodiny, k vybavení patřilo rovněž sto vyřezávaných židlí.
Požár Libušína
Padesát let po vzniku Pusteven se u nich zastavil i tehdy téměř osmdesátiletý Dušan Jurkovič, v té době už slovutný architekt. Přestože se vyjádřil, že by takto již nestavěl, přimluvil se za jejich zachování. Jenže Libušín a Maměnka nezadržitelně stárly a chátraly, až se nakonec zavřely úplně.
Nakonec se jich ujalo
Valašské muzeum v přírodě, obě stavby zrekonstruovalo, navíc se
areál Pusteven dočkal zápisu na seznam Národních kulturních památek. Pak přišla
osudná noc z 2. na 3. březen 2014 a Libušín vyhořel. Hned následující den vyhlásil rožnovský skanzen
sbírku na jeho obnovu. Mezi lidmi se za tři roky podařilo vybrat téměř
deset milionů korun, peněžní dary poskytly také dary
Zlínský a
Moravskoslezský kraj, města a instituce, další peníze přišly od Ministerstva kultury a z pojistky.
Soutěž Máme vybráno a cena pro Libušín
V roce 2017 navíc
Libušín zvítězil v
kategorii Finančně nejúspěšnější veřejná sbírka v
soutěži Máme vybráno. Navázal tak na úspěch sbírky Nadačního fondu Českého rozhlasu, která zvítězila rok předtím. Fond pořádal například charitativní koncert Den pro Pustevny a po ukončení sbírky předal výtěžek v hodnotě bezmála tři milionů korun
rožnovskému skanzenu.
Soutěž, která je součástí projektu zaměřeného na obnovu památek, se pořádá od roku 2012. V kategorii
Finančně nejúspěšnější veřejná sbírka oceňuje veřejné sbírky ukončené v předchozím roce, kterým se podařilo shromáždit nejvíce finančních prostředků. Vyhlašuje rovněž
Cenu veřejnosti Máme vybráno, v níž si nejúspěšnější sbírky rozdělí 100 tisíc korun. Letos se o tuto cenu uchází 289 sbírek. Poslední soutěžní kategorií je
Cena redakce Propamátky, která upozorňuje na zajímavosti jednotlivých sbírek, dobré nápady a různé možnosti jejich prezentace.
Existuje také
čestné uznání za dlouhodobý přínos při financování obnovy památek. Poprvé předávalo v roce 2018, kdy je získala
Jaroslava Valová, zakladatelka firmy SIKO, za podporu oprav střechy
kostela v Čimelicích, varhan v
kostele Nejsvětější Trojice v Dobříši a dalších památek. Loni cena putovala do rukou
Jany a Pavla Prouzových za postupnou obnovu
pivovaru Lobeč.
Dalšmí oceněním je cena
Grand Prix Patria Nostra 2020. Ocenění bylo uděleno za obnovu Národní kulturní památky Libušín na Pustevnách jako příkladný investiční a architektonický počin.
Libušín: jako bájný Fénix z popela
Ikonické horské restauraci, pojmenované po bájné kněžně Libuši, vrátila obnova vzhled z roku 1925. Podle památkářů bylo důležité respektování architektonické a materiálové skladby, proto se muzeum rozhodlo postupovat tradičními způsoby a použít dřevo přímo z regionu. Už více než před sto lety ke stavbě původního Libušína architekt Jurkovič použil dřevo ze stromů v blízkém okolí, nyní
podnik Lesy České republiky daroval rožnovskému skanzenu celkem 360 metrů krychlových jedlové a smrkové kulatiny, vytěžených v lesích na
Kněhyni, v polohách asi 700 metrů nad mořem. Slavnostní otevření obnovené stavby proběhlo 30. července 2020.
#světovéČesko a vyšívaná vesnice Čičmany
- Rázovité a jedinečné: takové jsou slovenské Čičmany. Nejde o skanzen, ale o klasickou chalupářskou dědinu na úpatí Strážovských vrchů mezi Žilinou a Trenčínem. Čičmanské dřevěnice jsou ale jedinečné svou výzdobou: tmavé trámy bohatě zdobí bílé geometrické ornamenty, od postaviček přes motivy z říše rostlin i zvířat až po vlnovky, srdíčka a křížky. Ví se, že ornamenty byly nanášeny bílým vápnem, které mělo zároveň konzervační a ochrannou funkci, a že jde o přibližně dvě stě let starou tradici. Odkud se ale ona tradice vzala, proč se rozšířila právě v Čičmanech a proč nepřekročila hranice doliny a nezasáhla i jiné vesnice, kde se přitom kroje zdobí stejnými výšivkami, o tom se odborníci dohadují už řadu let.
- Architekt Jurkovič čičmanské roubenky dobře znal, dokonce pro Národopisnou výstavu v Praze v roce 1895 vypracoval projekt čičmanského hospodářství.
- Také Čičmany opakovaně bojovaly s ohněm. Když v roce 1921 lehl popelem celý dolní konec obce, návrhy nových domů vypracoval právě Jurkovič. Některé z jím projektovaných domů tam stojí dodnes. Smůlu ale měl dům, který byl ve třicátých letech 20. století rozebrán a převezen do Národního muzea v Praze; shořel do základů.