Brdy bývaly zakázaným vojenským územím 90 let
Padrťské rybníky,
lovecký zámeček Tři trubky, nespočet
studánek a skalních vyhlídek a také deset vrcholů s nadmořskou
výškou více než 800 metrů – to všechno nabízejí
Brdy, které se pro turisty otevřely před pěti lety.
Brdské lesy byly zapovězené dlouhou dobu, vojenský prostor zde byl již od roku 1926. V lednu 2016 armáda zpřístupnila velkou část bývalého vojenského prostoru a roku 2018 pak Klub českých turistů doznačil
síť turistických
pěších tras o celkové délce
250 km. Od léta 2020
je v
Brdech vyznačeno
rovněž
250 km cyklistických tras.
K nejvýraznějším pozůstatkům, které tu po vojácích zbyly patří
pozorovatelna pro řídícího střeleb na vrcholu Houpák,
testovací pěchotní srub 'CE' Jordán nebo
letiště pod Hejlákem. Unikátní památkou je
Atom Muzeum Brdy, podzemní pevnost s expozicí jaderného zbrojení. Bunkr z roku 1965 zabírá prostor 1600 metrů čtverečních a obsahuje i sál, kde byly
uloženy jaderné hlavice. Je zde otevřeno každou sobotu, prohlídky probíhají od 13:00 hodin. Vždy si však dopředu zjistěte, zda je termín prohlídky ještě volný – zjistíte to na webu
muzea. V Brdech se každoročně odehrává také jedna z největších ukázek současné i historické vojenské techniky v Evropě. Akce se nazývá
Bahna (Den pozemního vojska) a koná se u
Strašic každoročně v červnu.
Do Milovic nejen za divokými koňmi
Ačkoli se historie
Milovic začala psát již ve 14. století, většinou je spojujeme s novodobými událostmi. Synonymem pro město poblíž
Lysé nad Labem se totiž stala
armáda, na počátku 20. století rakouskouherská, v druhé polovině sovětská. Obyčejný smrtelník se sem nemohl podívat dlouhé desítky let. Dnes jsou hlavními atrakcemi
Milovic dva zábavní areály v bývalém vojenském prostoru –
Mirakulum a
Tankodrom. Vojenskou historii připomíná druhý jmenovaný park, kde si na ploše 200 ha můžete vyzkoušet (po uvolnění pandemických opatření)
jízdu vojenskou technikou, exotickým Hummerem anebo adrenalinovou zábavu ve formě paintballu, airsoftu či lasershotu.
Druhou část bývalého vojenského prostoru tvoří
přírodní rezervace Pod Benáteckým vrchem, kde vznikla rezervace divokých koní, zubrů a praturů, kteří zde spásáním vzácných stepí a zbytků bohatých luk pomáhají zachovat křehkou biodiverzitu a zabrání tak zarůstání biologicky cenných lokalit. Divoké koně můžete navštívit již nyní. Návštěvníkům rezervace slouží
vyhlídkové plošiny, ze kterých mohou zvířata lépe zahlédnout. Novodobí pratuři jsou výsledkem práce vědců ve 20. století, kteří je zpětně vyšlechtili z primitivních plemen skotu. Od roku 2008 se o nové šlechtění stará právě nizozemská organizace Tauros Foundation.
Bývalá Mašovická střelnice v Podyjí – ráj motýlů a orchidejí
Ještě v nedávné minulosti u
Mašovic vládli vojáci a lidem se za domy ozývala pravidelná střelba. Dnes je lokalita bývalého vojenského cvičiště místem, kde žijí
desítky druhů vzácných motýlů, nebo silně ohrožený pěvec pěnice vlašská či rostou orchideje. Vzácné druhy rostlin, a především živočichů našly útočiště v
pestré mozaice terénních prvků, jako jsou zákopy, valy, pojezdové dráhy, vyježděné koleje od tanků nebo „krátery" zaplněné vodou. Pohyb těžké techniky totiž zabraňoval zarůstání travnatých ploch.
Můžete zde pozorovat několik desítek druhů různých modrásků, hnědásků, okáčů nebo vřetenušek, z nichž některé patří v širším regionu mezi velké vzácnosti. Území pomáhají udržovat
divocí koně, které naleznete nejen na střelnici, ale také na
Havranickém vřesovišti. Území leží na mírných svazích, cca 1,5 od
Mašovic, při severním okraji
NP Podyjí. Střelnice vznikla na počátku 50. let a byla využívána pro pěchotní a velké zbraně do roku 1992, potom sloužila pouze pro zbraně pěchotní. K úplnému zrušení došlo roku 1997.
Z vojenského prostoru v Ralsku vzniknul geopark a obora Židlov
Vojenský prostor
Ralsko měnil během své existence nejen názvy, ale i armády. Oficiální vznik prostoru se datuje k roku
1946, pod názvem „Vojenský výcvikový tábor u Bezdězu“. V říjnu 1952 prostor získal název „Vojenský výcvikový prostor Mimoň“. Prostor využívala
Československá lidová armáda a po roce
1968 až do roku 1991 zde působila
sovětská armáda v počtu asi 20 000 jejích příslušníků. Dnes je Ralsko prostorem s téměř divokou přírodou, která je protkána sítí asfaltových cest a tankodromů. Asi nejvýraznějším fragmentem je
letiště Hradčany, nepřehlédnutelné jsou i tankové střelnice Židlov (dnes obora) a Bělá.
Nedotčenost krajiny dala vzniknout mnoha přírodním památkám a celá oblast se stala tzv.
geoparkem (geologicky cenným územím). Nejvýznamnějšími z nich jsou
Vranovské skály s Juliinou vyhlídkou, Skalní divadlo s monumentální
Skalní branou, vrch
Stohánek se zbytky hradu, Široký kámen, s hnízdištěm výra velkého, Malý a Velký Jelení vrch, rašeliniště Černého rybníka s vodní plochou s lekníny bílými. Součástí oblasti
geoparku Ralsko jsou přírodní
rezervace Břehyně-Pecopala a
Hradčanské rybníky s rašeliništi. Výjimečným specifikem je i příznivost reliéfu, který vybízí k návštěvě
handicapované, nejen
vozíčkáře, ale i
rodiny s dětmi a kočárky případně seniory.
Obora Židlov je druhá největší obora v Česku. Vznikla na území bývalého vojenského prostoru Ralsko v roce 2000 a byla pojmenována podle zaniklé obce Židlov, kde se později nacházela
tanková střelnice. V oboře žije početné stádo
zubra evropského, jelena evropského a stádo muflonů. Do
židlovské obory se po většinu roku dostanete pěšky i na kole a na zubry je skutečně možné narazit. Pravidla jsou jasná –
nehlučet, chovat se tiše a nesnažit se k nim přiblížit na malou vzdálenost, protože pokud už se překoná úniková vzdálenost sta metrů, snaží se člověka zastrašit. Z pěti kusů dovezených roku 2000 z polského Bělověžského pralesa je teď
početné stádo, v roce 2023 čítalo přes
padesát jedinců.
Na bývalém vojenském cvičišti v Rokycanech se prohánějí koně a zubřice
Někdejší
vojenské cvičiště v Rokycanech je evropsky významnou lokalitou, kde žijí
vzácní živočichové a rostou
chráněné rostliny. Nově území osídlili na podzim 2019 divocí koně a začátkem roku 2020 také čtyři zubři, kteří zde mají na starosti spásat krajině nevhodný porost. Jedná se o stádo
šesti koní a tří zubřích slečen, ke kterým by mohl časem přibýt i samec. Speciální péči zvířata nevyžadují. Nesmí se vůbec dokrmovat, člověk jim zajistí pouze dostatek vody a minerálů. Výběh pro zvířata je rozdělen na dvě části, mezi kterými vznikla lávka, jenž slouží jako
vyhlídkové molo. Prostor se nachází mezi jižním okrajem
Rokycan a lesem poblíž Rakovského potoka.
Šlovický vrch ukrývá unikátní mohylovou rozhlednu
Šlovický vrch u Dobřan býval vojenským tankodromem. Díky výskytu chráněných živočichů byl bývalý zařazen na seznam evropsky významných lokalit Natura 2000. Také zde pomáhají
divocí koně udržovat biotop potřebný pro život chráněných druhů. Mimo to bylo na Šlovickém vrchu vysázeno
třešňové stromořadí, které čítá 32 stromů několika odrůd. Vine se podél hlavní cesty a tvoří na cestě k vrcholu
příjemný stín a na počátku léta i
chutnou zastávku všem návštěvníkům. Unikátní je tzv.
Šlovická mohyla – vyhlídkové místo tvořené mohutným
komolým jehlanem z kamene se schodištěm, které vede na dva ochozy. Nižší obkružuje celou stavbu, vyšší nabízí panoramatický výhled na velkou část jižního
Plzeňska. K orientaci skvěle slouží
panoramatické fotografie s popisky na vrcholovém ochozu. Za dobré viditelnosti je prý vidět až do sousedního Německa.
Přírodní památka Na Plachtě
Přírodní lokalita Na Plachtě se nachází na jihovýchodním okraji města
Hradec Králové. Jedná se o prostor bývalého vojenského cvičiště, kde chráněné území tvoří mozaika
vřesovišť, písčin, luk, remízků, tůněk a dvou rybníků. Díky pestrosti stanovišť zde roste a žije velké množství druhů. Z lokality je uváděno asi 720 taxonů cévnatých rostlin, 69 druhů mechorostů, 107 druhů hub a 2350 druhů živočichů. Nejvýraznější krajinný prvek v PP
Na Plachtě tvoří bezesporu
rybníky Plachta a Jáma, jejichž pobřežní porosty hostí řadu druhů vodních ptáků, od běžnějších, jako je lyska černá nebo polák velký, po druhy vzácnější (např. potápka malá, slípka zelenonohá nebo chřástal vodní). Armáda využívala toto území velice dlouho,
poprvé sem vojáci přišli roku 1897, vojenské cvičiště pak v letech 1918–1939 sloužilo i jako vojenské letiště. Přírodní památkou bylo místo vyhlášeno roku 1998 a armáda místo opustila.
Na Kabátův kopec po hravé naučné stezce
Kabátův kopec, nazývaný také Horky, tvoří komplex luk, remízků a křovin a jde o jeden z ostrůvků teplomilné květeny na Krnovsku. Území bylo v minulosti využíváno jako
vojenské cvičiště. V území byl zaznamenán výskyt
42 druhů denních motýlů! Naučná stezka s interaktivními prvky vznikla na Kabátově kopci v Krnově. Naučná stezka je dlouhá 3,5 km a je na ní rozmístěno 5 akátových laviček a 9 infopanelů, z nichž část bude interaktivních – s
pexesem, skrývačkami nebo hádankami. Dostanete se sem, nejlépe autem z
Krnova, Ježnickou ulicí.
Naučná stezka začíná u nádrží Ježník I-III.
Utajované vojenské věže – Poledník, Čerchov a Dyleň
Ve výčtu bývalých vojenských základen a prostorů bychom neměli zapomínat na zakázaná pohraniční pásma. Jedním z významných bodů našich pohraničníků byl až do roku 1989
Poledník, jenž patřil do
přísně střežené pohraniční zóny Šumavy. Na konci
60. let 20. století vznikl na Poledníku (1315 m n. m.)
areál, který sloužil
armádě jako základna pro
sledování leteckého a pozemního provozu v sousedním Německu a jako
odposlechová stanice a rušička televizního i radiového signálu vysílačů umístěných za našimi hranicemi.
Věž byla otevřena až v roce 1998. V roce 2021 prošla rozhledna rekonstrukcí, nyní je otevřena vždy od května do září denně od 9:30 do 16:30 hodin, v říjnu pak od úterý do neděle od 10:00 hodin.
Nejvyšším vrcholem
Českého lesa a zároveň neodmyslitelným symbolem krajiny v okolí
Domažlic je
Čerchov (1042 m n. m.) s
Kurzovou rozhlednou. V roce 1950 vrchol Čerchova obsadila
vojska pohraniční stráže, která na něj ani do jeho blízkosti nepustila nikoho až do roku 1989. Armáda zde navíc přistavěla mezi lety
1979 až 1982 další věž. Do ní byla nainstalována technika sloužící k
odposlechům našich západních sousedů. Kupodivu ani rok 1989 nepřinesl výrazné změny a teprve až v roce 1999 byla původní rozhledna navrácena domažlickému Klubu českých turistů.
Na
hoře Dyleň (940,3 m n.m.) se nachází věž, která sloužila vojenským účelům jako
radarová stanice (dříve pozorovací a odposlouchávácí, protože stojí u hranic s Bavorskem). Kvůli tomu, aby nemohla být zaměřena byla
postavena bez jediného kusu železa, za pomoci silikonových šroubů. V devadesátých letech 20. století bylo vybavení demontováno a věž byla zrekonstruována. V současnosti slouží jako
vysílač televizních a rozhlasových programů, veřejnosti je celý objekt stále
nepřístupný.