Zvláštností
Panské skály jsou až
12 m dlouhé šestiboké čedičové sloupy, připomínající kamenné varhany. Díky nim má skála statut národní přírodní památky a je
nejnavštěvovanějším geologickým útvarem v Čechách.
Původně zde bylo asi 30 m vysoké holé návrší s trojicí křížů na vrcholku, nazývané Kalvárie nebo Křížový vrch. Již před koncem 18. století na něm jeden z prácheňských sedláků lámal čedičové sloupy, které se používaly na dveřní, okenní i jiné sloupky, patníky, obrubníky apod. Při lámání byla postupně odhalena pozoruhodná vnitřní stavba vršku, tvořeného štíhlými čedičovými sloupy.
Čedičové sloupce nejen na Panské skále aneb další krásy v okolí
Pravidelně vyvinuté
čtyř- až šestiboké sloupce jsou až
15 m dlouhé a v průměru mají okolo 20 až 25 cm. Uprostřed návrší stojí téměř svisle, ale směrem do stran se postupně sklánějí, a protože jsou uspořádány podle výšky
jako píšťaly varhan, říká se skále lidově varhany. Další takovou přírodní památku najdete na
Zlatém vrchu u
České Kamenice.
Jsou až
2,5x delší než "varhany" na
Panské skále u
Kamenického Šenova. Mimo to zde roste
řada chráněných květin, jako je bažanka vytrvalá, kyčelnice devítilistá, samorostlík klasnatý, kakost smrdutý nebo mařinka vonná.
Na severním svahu hřbetu
Klučky (642 m) je pozoruhodný
opuštěný čedičový lom, jehož stěny jsou tvořeny pěknými, pravidelně vyvinutými
svisle stojícími kamennými sloupy. Najdete jej mezi Polevskem a Práchní v
CHKO Lužické hory.