ÚvodAktualityKde jsou Stínadla z Rychlých šípů? Vypravte se pátrat po tajemství Stínadel a Zelené příšery
Letní sporty

Kde jsou Stínadla z Rychlých šípů? Vypravte se pátrat po tajemství Stínadel a Zelené příšery

Poslechněte si audio verzi článku
Milujete romantická zákoutí Starého Města v Praze, osvětlená starými lucernami? Právě sem, podle mínění mnohých čtenářů, umístil spisovatel Jaroslav Foglar tajemná Stínadla, známá z příběhů Rychlých šípů. První díl komiksu vyšel v časopisu Mladý hlasatel 17. prosince 1938.

Záhada hlavolamu a Rychlé šípy

Záhada hlavolamu Jaroslava Foglara začala vycházet na pokračování v září 1940 v časopise Mladý hlasatel, kde již rok a půl slavil úspěch komiks Rychlé šípy. Slavní komiksoví hrdinové Mirek Dušín, Rychlonožka, Jarka Metelka, Červenáček a Jindra Hojer si rychle získali velkou popularitu – přitom se nepočítalo ani s větším počtem dílů, ani se samotnými Rychlými šípy, původní seriál se totiž jmenoval Černí jezdci.

rychlé šípyKromě více než tří set pokračování se Rychlé šípy společně s Bratrstvem kočičí pracky a dalšími postavami z kreslených příběhů dostaly na stránky knižní trilogie Dobrodružství v temných uličkách (Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří a Tajemství Velkého Vonta), objevily se i v seriálu Hynka Bočana a ve filmu Záhada hlavolamu. Nebýt Rychlých šípů, neznáme záhadný hlavolam ježek v kleci, Tleskačovo létající kolo, Vonty ani jejich Stínadla, čtvrť plnou temných uliček, průchodů a plácků. Ale existovaly vůbec Rychlé šípy? A kde leží Stínadla a další místa, kde se příběhy odehrávají?
 

Kde jsou Stínadla?

To Jaroslav Foglar nikdy neprozradil, ovšem inspirací zřejmě bylo jeho dětství, strávené v Praze. Nejpravděpodobnějším místem jsou podle řady čtenářů úzké a křivolaké uličky Starého Města, zejména pak okolí kostela sv. HaštalaAnežským klášterem a uličkami Řásnovkou, Klášterskou a Haštalskou. Na vlně zájmu o příběhy tajemných Vontů a Rychlých šípů se svezlo i oficiální pojmenování jedné ze zdejších uliček Ve Stínadlech; propojuje Haštalské náměstí s ulicí U Obecního dvora.

Jisté je, že jiná Stínadla na mapě Prahy nenajdete, ale existují i další kandidáti: někteří hledají Stínadla na Žižkově, jiní v Nuslích, další zase připomínají, že Jaroslav Foglar jednou prohlásil, že Stínadla jsou zčásti Praha a zčásti jihočeský Tábor.
 

Tábor hochů od Bobří řeky

Žádné pochybnosti naopak nebudete mít při hledání Sluneční zátoky u Ledče nad Sázavou, kde Jaroslav Foglar, mezi skauty zvaný Jestřáb, řadu let pořádal letní tábory s oddílem Pražská dvojka. V zátoce, která se stala dějištěm známé knihy Hoši od Bobří řeky a kde strašila zelená příšera, připomíná dvojkařské tábory v letech 1925–1945 malý památník.

Zátoku uvidíte i z oken vlaků, které jezdí po trati Posázavského Pacifiku po druhém břehu Sázavy, z Ledče vás na místo dovedou značené trasy. Z ledečského náměstí to po červené a posléze žluté turistické trase jsou necelé čtyři kilometry, dál můžete pokračovat po žluté k Sázavě, kde vede most pro pěší přímo k železniční zastávce Vilémovice.
 

Víte, že?

  • Stínadla, ježka v kleci, Rychlé šípy, jejich klubovnu i doupě Bratrstva kočičí pracky a spousty zajímavostí z Jestřábova soukromí můžete poznat v Muzeu Jaroslava Foglara na hradě v Ledči nad Sázavou. Otevřené bývá od dubna do října.
  • První tábor se ve Sluneční zátoce konal v roce 1931, ty předtím bývaly o několik set metrů níž po proudu. Poslední tábor se ve Sluneční zátoce konal v roce 1945. V roce 1949 se Dvojkaři přesunuli na Slovensko do údolí u říčky Belá pod Kriváněm a jezdili sem téměř nepřetržitě až do 80. let. Místo znáte například z knížky Tábor Černého delfína.
  • A jak to tedy bylo se Stínadly? Popsal tehdy Foglar skutečnou čtvrť, vymyslel si ji anebo ji sestavil z několika různých míst? Podle různých zdrojů prý předobrazem domova tajemných Vontů mohly být také části Roudnice nad Labem nebo Brna. Často se můžete setkat s názorem, že Foglara ovlivnily i fotografie starého pražského židovského ghetta; vidět na vlastní oči je nemohl, asanace Starého Města proběhla v době, kdy ještě nebyl na světě.
  • Ulice pojmenované po autorovi Rychlých šípů najdete v celé řadě měst, raritou jsou ale ulice nesoucí jména jeho hrdinů. V Dobříši najdete ulice Rychlých šípů, Ke Stínadlům, Jana Tleskače a Velkého Vonta. Maličkou čtvrť jménem Stínadla mají v Plzni; lidé tu bydlí ve Skautské, Dušínově, Hojerově, Metelkově, Foglarově či Tleskačově ulici. Příznivci díla Jaroslava Foglara rozhodovali i o ulicích v nové části Kuřimi na Brněnsku: jsou tu jak ulice Foglarova a Jestřábova, Dušínova, Metelkova, Hojerova, Červenáčkova a Rychlonožkova, tak Bohoušova, Losnova, Tleskačova a Vontská, a dokonce i Rozdělovací a Spojovací.
Přírodní rezervace Stvořidla u Ledče nad Sázavou Příroda

Přírodní rezervace Stvořidla u Ledče nad Sázavou

Peřeje Stvořidla jsou vodáckou lahůdkou. Válečky, vlny a jazyky mezi balvany, ale také krásná příroda okolo, to je recept na romantický výlet pro zkušené vodáky i suchozemské milovníky přírody.

Stínadla – legendární pražská čtvrť Vontů Zážitky

Stínadla – legendární pražská čtvrť Vontů

Pražská čtvrť Stínadla vznikla v knihách Jaroslava Foglara. Postupem se ale z imaginárního místa stalo téměř místo skutečné. Jsou to křivolaké uličky, ponořené do šera a i ve dne působící tísnivým dojmem. Najdete je na Starém Městě, v jedné z nejstarších částí Prahy.

Mezinárodní den hlavolamů

Mezinárodní den hlavolamů

Proč se Mezinárodní den hlavolamů slaví 13. července? Ten den se totiž narodil maďarský vynálezce, sochař a profesor architektury Ernő Rubik (*1944), tvůrce několika mechanických hlavolamů v čele s Rubikovou kostkou. Rubikova kostka byla vynalezena v roce 1974 a na přelomu 70. a 80. let 20. století se stala nejprodávanějším výrobkem naší planety.

Muzeum Jaroslava Foglara Kultura

Muzeum Jaroslava Foglara

Muzeum Jaroslava Foglara je prvním muzeem věnovaným našemu významnému českému spisovateli, který pozitivně ovlivnil mnoho generací. Jedná se o stálé muzeum vzniklé k výročí 110 let od narození pana Jaroslava Foglara.

7 věcí, které nevíte o… Foglarových Rychlých šípech

7 věcí, které nevíte o… Foglarových Rychlých šípech

Ačkoli Rychlým šípům už je přes osmdesát let, stále nachází své čtenáře a obdivovatele. Jak dobře znáte komiks Jaroslava Foglara a pozadí příběhů Mirka Dušína, Jarky Metelky, Jindry Hojera, Červenáčka a Rychlonožky? Na Kudy z nudy vám představíme historii rychlých šípů, jejich autora a spousty dalších zajímavostí.

Byt Jaroslava Foglara na Žižkově Kultura

Byt Jaroslava Foglara na Žižkově

Jaroslav Foglar bydlel na Žižkově v Křišťanově ulici. O jeho byt se stará Skautská nadace Jaroslava Foglara a slouží ke stipendijním pobytům překladatelů knih pro děti a mládež.

Praha – Staré Město Památky

Praha – Staré Město

Staré Město sice už dávno není prvním mezi městy království českého, ale zato stále patří mezi nejhezčí a nejvyhledávanější částí Prahy. Historické centrum hlavního města, zapsané mezi památkami UNESCO, je plné památek, obchodů, kaváren a restaurací a prochází jím takzvaná Královská cesta.

Jaroslav Foglar – spisovatel a osobnost českého skautského hnutí

Jaroslav Foglar – spisovatel a osobnost českého skautského hnutí

Populární autor knížek pro mládež a šéfredaktor časopisů Mladý hlasatel, Junák a Vpřed Jaroslav Foglar (6. července 1907 Praha – 23. ledna 1999 Praha) byl také dlouholetý vůdce oddílu Pražská Dvojka. Ten vznikl jako jeden z prvních pěti skautských oddílů již v začátcích skautingu roku 1912. Protože jako jediný skautský oddíl u nás nikdy nepřerušil svou činnost, ať již za okupace či za komunistického režimu, nyní je nejstarší v České republice.