ÚvodAktualityŽelvovec strašný byl aprílový žert – a současně pocta Jaroslavu Haškovi
Příroda

Želvovec strašný byl aprílový žert – a současně pocta Jaroslavu Haškovi

  • 2. dubna 2021
Humor neuškodí – a možná i pomůže. Proto Zoo v Praze rozhodlo vydat na apríla zprávu o příchodu nikdy neexistujícího zvířete do své zoologické zahrady. Šlo o želvovce strašného, který je zároveň připomínkou svérázného humoru Jaroslava Haška, který psával do časopisu Svět zvířat o různých smyšlených tvorech.
želvovecÚplně si ale v Zoo Praha nevymýšleli. Předlohou jim byl ajaroro, kterého před více než sto lety „stvořil“ Jaroslav Hašek. V zoo jsou rádi, že se naskytla příležitost připomenout tohoto velkého spisovatele a nezkrotného bonvivána i jinak než jako autora Dobrého vojáka Švejka. Ostatně proto také "svému" želvovci strašnému přiřkli druhové vědecké jméno "haseki".

O svém působení v časopise Svět zvířat napsal sám Hašek povídku „V přírodovědeckém časopise“, která vyšla poprvé v Karikaturách roku 1911.
 

Sezóna mořských hadů Jaroslava Haška

Jaroslav HašekSezóna mořských hadů trvá v denních listech jen několik neděl, já však jako redaktor časopisu Svět zvířat měl jsem tu sezónu pořád. Během let vytloukli redaktoři Světa zvířat kdejaký materiál o zvířatech, a když jsem po nich převzal redakci, seznal jsem, že není zvířete, o kterém by se již v časopise nebylo psalo. Byl jsem tedy nucen vymýšlet si zvířata, což mně dalo menší práci, než psát o zvířatech dávno již objevených. Prvním mým dílem bylo objevení se hltouna strašlivého, zvaného domorodci na ostrovech Blažených „ajaroro“, zvířete žijícího v moři od desáté hodiny ranní do čtyř hodin odpůldne. Zbytek dne tráví pak na ostrovech Blažených polykáním dětí. Psal jsem:

tropické mořeZvíře toto není veliké, ale při své strašlivosti mohutné. Přírodozpytec dr. Everich, známý přítel našeho listu, zaslal nám ze San Franciska toto popsání hltouna strašného: Patří dle prozkoumání kostry mezi ještěry. Domnívám se, že jest to jediný druh, který zachoval se na naše časy z dob velkých ještěrů ichtyosaurů a jiných obrovských předpotopních zvířat. Na břišní straně krunýře nacházejí se krovky, které tře o sebe, je-li rozčilen, čímž povstává lomoz slyšitelný na dvě anglické míle. Podařilo se mně lapit na domorodého hocha jeden exemplář tohoto netvora. Dán do velké bambusové klece, snědl přes noc celou klec a půl chatrče, ve které se klec nacházela, a utekl do vnitrozemí, kdež byl konečně zastřelen strojní puškou.

ještěrV jeho žaludku nacházel se major domobrany. Ubožák zemřel hlady obklopen koženými stěnami žaludku, na které napsal tužkou: "Vyřiďte poslední pozdravení mé ubohé ženě". Zajímavé jest, že se maso toho netvora těší velké oblibě u domorodců. Prvně okusil jsem toho masa na ostrově Kalalo. Chuť jeho podobá se vepřovému. Maso upečené jest barvy růžové. Oči má veliké. Jakým způsobem se rozmnožuje, nepodařilo se mně zjistit. Potud zpráva přítele našeho listu. Fotografii reprodukujeme na jiném místě našeho listu
.“ (Hašek pak dal zhotovit do časopisu reprodukci ichtyosaura).

Tím jsem zahájil krásně svou činnost. Dva učitelé se ihned předplatili na dva roky a já jsem se vložil s plnou chutí do zvířat.
Zoo Praha získala unikátní živoucí fosílii – želvovce strašného

Zoo Praha získala unikátní živoucí fosílii – želvovce strašného

Naprosto výjimečný přírůstek dorazil dnes nad ránem do pražské zoo. Jako první zoologické zahradě na světě se jí podařilo získat želvovce strašného – plaza, který přežívá z doby svrchního triasu a lze ho považovat za předchůdce současných želv. Zoo Praha tohoto úspěchu dosáhla díky vědecké práci herpetologa dr. Ivana Reháka a chovatelské erudici kurátora Petra Velenského.

Zoo Praha – pátá nejlepší zoo na světě Příroda

Zoo Praha – pátá nejlepší zoo na světě

Zoologická zahrada hl. města Prahy se nachází v krásném, členitém terénu Trojské kotliny. Otevřeno má denně (včetně víkendů a svátků) od 9 hodin. Najdete zde 15 pavilonů, 150 expozic, 4 restaurace, 10 občerstvení, lanovou dráhu, vláček i další atrakce pro děti i dospělé.