K nejznámějším a nejhezčím pravoslavným kostelům patří
chrám sv. archanděla Michaela, pravoslavný dřevěný kostelík s šindelovou střechou v
zahradě Kinských na
Petříně. Roubená dřevěná stavba pochází z Podkarpatské Rusi a do
Prahy přicestovala za první republiky jako dar Rusínů hlavnímu městu. Kostel se ale už jednou stěhoval dřív, a to z Velkých Louček do Mukačeva. Postaven byl někdy v polovině 17. století, v Praze stojí od roku 1929 a stal se součástí sbírek
Národopisného muzea. Podobně jako další svatostánky si jej můžete prohlédnout při pravidelných bohoslužbách.
Kouzlo lázeňských kostelů
Skvělá pověst
západočeských lázní odedávna lákala hosty z Ruska a Balkánu. Nejstarším pravoslavným chrámem v českých zemích patrně je
kostel sv. Olgy ve
Františkových Lázních. Koncem 19. století v
Karlových Varech, v tehdy vznikající výstavní vilové čtvrti Westend na západním okraji města, vznikl půvabný
pravoslavný kostel sv. Petra a Pavla s bohatě zdobenými interiéry. Vzorem byl
byzantsko-staroruský chrám v Ostankinu nedaleko Moskvy, vy si jej můžete prohlédnout denně od 9 do 18 hodin. O několik let později byl otevřen
pravoslavný chrám sv. Vladimíra v
Mariánských Lázních. Neobyčejnou a
exotickou architekturu i
nádherné vnitřní vybavení si prohlédnete v době mimo bohoslužby, kostel je otevřený celoročně.
Malé pravoslavné kostelíky
Některé pravoslavné kostely a kaple stojí stranou hlavních tras a objevíte je náhodou. Platí to třeba pro dva menší kostely mezi
Olomoucí a
Mohelnicí, kolem nichž pojedete třeba na
Bouzov, a sice
pravoslavný chrám svatého Cyrila a Metoděje v Chudobíně a
pravoslavný chrám sv. Ludmily v Řimicích. Na Slovanském náměstí nedaleko centra
Kroměříže objevíte
pravoslavný kostel svatého Cyrila a Metoděje, na Gorazdově náměstí v
Olomouci stojí
pravoslavný chrám sv. Gorazda a na svazích
brněnského Špilberku mezi stromy zahlédnete pozlacenou kupoli
pravoslavného chrámu sv. Václava. Dobře utajený je rovněž
chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice v
Praze v pravoslavné části
Olšanských hřbitovů, na jehož stavbu osobním darem přispěli tehdejší předseda vlády ČSR Karel Kramář s manželkou Naděždou, a málokdo také zná maličký
pravoslavný kostelík s památníkem válečným zajatcům, otevřený roku 2014 v
Horní Lipové.
Létající svatý a další pravoslavné kostely
Katedrálním chrámem české pravoslavné církve je kostel sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze, kde se před 77 lety ukrývali parašutisté. Církev jej získala v roce 1933, v jeho kryptě a prostoru pod chrámem vznikl Národní památník hrdinů heydrichiády.- Nejmladším kostelem v Třebíči je pravoslavný chrám svatého Václava a svaté Ludmily u starého hřbitova, postavený roku 1940.
Dvacet let od otevření oslavil pravoslavný chrám svatého Ducha v Šumperku, postavený v byzantském slohu přispěním řecké pravoslavné církve v letech 1993–1998.- K nejmladším pravoslavným kostelům u nás patří chrám svaté Ludmily v Praze na Sibiřském náměstí, vysvěcený v prosinci 2012.
- Cestou po dálnici z Prahy do Plzně u Loděnice zahlédnete po pravé straně velkou novorenesanční vilu, obklopenou vinicemi. V roce 1873 si ji nechal postavit pražský hoteliér Antonín Cífka, který tu zřídil vůbec první tenisový kurt v Čechách. Nový majitel vilu proměnil v pravoslavný ženský klášter sv. Václava a Ludmily. Kromě pravidelných bohoslužeb si můžete poslechnout zvonkohru.
Barokní kostel sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí na Starém Městě v Praze získala pravoslavná církev v druhé polovině 19. století, kdy popularita pravoslaví vzrostla a přihlásili se k němu někteří čeští vlastenci a intelektuálové. Kostelu daroval ruský car Mikuláš II. obrovský lustr ve tvaru carské koruny, vyrobený v harrachovských sklárnách. Od roku 1920 kostel užívá Církev československá husitská, často se tu pořádají koncerty.
A jak je to s létajícím svatým? Proslýchá se, že na světovou výstavu EXPO 2021 v Dubaji, která proběhne od října 2021 do dubna 2022, pošle Česká republika vzácného hosta: ostatky prvomučedníka / Klára, který působil v dnešní Dalmácii a pro svou „horkou smrt“ uvařením v oleji je patronem lázeňství a léčitelství. Relikvii daroval římský papež Urban VIII. knížecí rodině Clary-Aldringenů, která tehdy vlastnila panství Teplice. Ostatky měly klientům nejstarších lázní ve střední Evropě zajistit světcovu přímluvu. Dnes je relikviář s ostatky mučedníka uložen v zámecké kapli Povýšení svatého Kříže na Zámeckém náměstí. Jde o poutní místo, jemuž požehnal nejvyšší představitel pravoslaví v českých zemích.