Stejně jako spoustu jiných plánů, i příchod
luskounů krátkoocasých do
Zoo Praha zkomplikovala a zdržela pandemie covidu-19. Vše se ale k dobrému obrátilo do přiletí již 14. dubna chovný pár luskounů z
Taipei Zoo. Samička Run Hou Tang a sameček Gun Bao najdou nový domov v expozici Indonéské džungle. Po příletu do
Prahy čeká samce a samici luskouna
karanténa. Po jejím ukončení budou zvířata v
pražské zoologické zahradě představená veřejnosti. Podle vedení zoo budou návštěvníci moci
luskouny v expozici obdivovat
od poloviny května.
Luskouni jsou opravdu
výjimečná zvířata a jejich pozoruhodnost ještě víc vynikne, když se na ně podíváte udivenýma očima našich předků. Novinář a politik
Eduard Grégr o nich roku
1854, v počátcích svého veřejného působení, do časopisu Živa napsal: „
… zvíře čtvernohé, as jako naše kuna dlouhé a nízké, které z omylu na sebe obléklo kabát rybí, když pan Bůh zvířatům šat rozdával, ačkoli šupiny jeho, ne jako u ryb z látky koštěné neb skleněné, nýbrž pouze ze spečených chlupů k sobě se skládají.“ A z jiného dobového textu ještě doplňme, že „v živnosti srovnává se mravenečníkem“.
Všech osm druhů luskounů, které žijí v
subsaharské Africe a jižní Asii, je pod ohromným tlakem, a to jak kvůli
oblibě jejich masa, tak kvůli využití
šupin i dalších částí těla v tradiční čínské medicíně. Již mnoho let jsou nejvíce nelegálně obchodovanými savci světa a v červeném seznamu jich většina, včetně luskouna krátkoocasého, vystoupala až do kategorie
kriticky ohrožených druhů. Proto se také
Zoo Praha dlouhodobě angažuje v jejich ochraně: v
Kamerunu zejména osvětou a vzděláváním místních obyvatel a v
Laosu a
Indonésii financováním výstavby
záchranných stanic pro jedince zabavené pytlákům. Pochopitelně si v
Zoo Praha také celá léta přáli získat je do své péče, aby je mohli zahlédnout také návštěvníci, obdivovat je – a třeba také pomoci s jejich ochranou.
Luskouni jsou nároční
Chov luskounů je velice obtížný. Vyžaduje velmi
specifické podmínky a potravu, luskouni mají navíc kvůli genetické dysfunkci
sníženou imunitu, což je činí velmi náchylnými k nemocem jako pneumonie, vředy a často jsou napadáni také vnitřními parazity, což následně často vede k jejich předčasnému úhynu. Kdysi dávno je již
Zoo Praha chovala, ale stejně jako v jiných zoologických zahradách tenkrát brzo uhynuli. Také dnes je zařízení, která se mohou luskouny pochlubit, jen velmi málo a
v Evropě dokonce
pouze jedno jediné, a to v německém Lipsku. Na prstech by se dalo snadno spočítat zoologické zahrady, které je dokáží úspěšně rozmnožovat. V tomto ohledu vyniká Taipei Zoo, odkud do Prahy zvířata přicestují.
Dovoz luskounů není jednoduchý a v loňském roce ho navíc zkomplikoval
covid. Vedle jednání s EAZA (Evropskou asociací zoologických zahrad a akvárií) a složitého vyřizování řady povolení na Tchaj-wanu bylo nutné provést komplexní
přestavbu nokturna v Indonéské džungli. Když už bylo jasné, že vše bude vyřízeno a připraveno do konce roku, nebyli si v Zoo Praha jistí, zda je rozumné choulostivé luskouny přepravovat v zimě. Letecká doprava stále nefunguje jako v předcovidových dobách, a kdyby došlo k problémům a luskouni museli někde čekat v chladnu, mohlo by to dopadnout velmi špatně. Příroda ale rozhodla sama:
Run Hou Tang zabřezla a bude moci přiletět,
až mládě odchová, tedy na samém začátku jara. Doufejme, že všechno dopadne podle plánů, a že po nezbytné karanténě se
luskouni představí návštěvníkům.