ÚvodČeská nejKulturníNejvětší sbírka broušených drahých kamenů v České republice – Národní muzeum
Kulturní

Největší sbírka broušených drahých kamenů v České republice – Národní muzeum

Pražské Národním muzeu vlastní největší sbírku broušených drahých kamenů u nás, která vznikala během poslední čtvrtiny 19. století. V současné době má 4 922 evidenčních čísel, což reprezentuje přibližně 9 000 jednotlivých kusů a je tak nejen největší sbírkou svého druhu v České republice, ale i jednou z nejpočetnějších sbírek v Evropě. Návštěvníci ji však neuvidí, nachází se v trezorové místnosti depozitáře.
V depozitáři (v trezorové místnostiú) Národního muzea se nachází největší sbírka broušených drahých kamenů v České republice. Vznikala z jednotlivých darů až během poslední čtvrtiny 19. století. Základem sbírky se stala kolekce 600 broušených kusů, kterou Národnímu muzeu odkázal nadšený sběratel nerostů lékař dr. Vojtěch Wraný. Z tohoto odkazu pochází například náš největší olivín z Kozákova s inventárním číslem P1D168, pravidelný čtvercový brilantový výbrus (16,7 × 16,7 mm) o hmotnosti 15,67 ct, jasně žluté ortoklasy z Madagaskaru v podobě obdélníkového stupňovce (P1D578; 26,5 × 22,7 mm; 50,43 ct) a osmibokého brilantu (P1D579, 10,01 × 9,6 mm, 2,55 ct), nebo žlutozelený chryzoberyl ze Srí Lanky v brusu čtvercového brilantu (P1D72; 18,8 × 17,4 mm; 27,80 ct).

Gymnazijní profesor Vilém Vařečka z Písku věnoval Národnímu muzeu broušené nerosty z píseckých pegmatitů, z nichž mnohé jsou unikátní, například tzv. zlatý beryl s číslem P1D80, vybroušený do tuporohého a oválného brilantu, s rozměry 17 × 14,5 mm; 18,55 ct. Značně se sbírka rozrostla po 2. světové válce, kdy došlo ke konfiskacím majetku. Konfiskace vedly mimo jiné k obohacení podsbírky o 2 nažloutlé diamanty z Kimberley (P1D3512; 24,08 ct a menší 11,95 ct), které jsou dodnes největšími diamanty v podsbírce. V 50. a 60. letech obdrželo Národního muzeum darem několik větších kolekcí, například od Státní památkové správy v Praze (unikátní odrůdy křemene – ametysty, křišťály, záhnědy, citríny, ale i drahé opály, akvamaríny a kolekci syntetických broušených kamenů. Dále v této době byla sbírka obohacena o kolekci unikátních ametystů, záhněd a akvamarínů z Murzinky na Urale, tyrkysy a o asterický rubín. V 70. a 80. letech došlo k několika nákupům vysoce kvalitních broušených kamenů. Za zmínku stojí sytě zelený beryl s inventárním číslem P1D3531 vybroušený do tuporohého obdélníkového stupňovce o hmotnosti 424,64 ct, nebo sytě fialovomodrý safír (P1D4184; 13,6 × 12,8 mm; 13,86 ct) s kombinovaným brusem (zvaný cejlonský) s dobře viditelnými inkluzemi rutilu a zirkonů obklopených halo jevem. V roce 2016 byly odkoupeny od pana Vladislava Urbana mimořádně čisté broušené záhnědy a křišťály z kraje Vysočina.

Ke dni 6. 9 2018 měla podsbírka 4 922 inventárních čísel, což reprezentuje přibližně 9.000 jednotlivých kusů a je tak nejen největší sbírkou svého druhu v České republice, ale i jednou z nejpočetnějších sbírek v Evropě.
Národní muzeum – Historická budova Národního muzea v Praze Kultura

Národní muzeum – Historická budova Národního muzea v Praze

Jedna z nejvýznamnějších pražských budov byla prohlášená už v roce 1962 za národní kulturní památku. Čechy milovaná a cizinci obdivovaná, osudově spjatá s novodobými českými dějinami, časem neoddělitelně splynula s představou o Národním muzeu jako instituci.