ÚvodČeská nejKulturníŠestinotónové harmonium – unikát mikrotonální hudby
Kulturní

Šestinotónové harmonium – unikát mikrotonální hudby

Šestinotónové harmonium vzniklo ve dvacátých letech minulého století na zadání průkopníka mikrotonální hudby Aloise Háby. Komponistovi současníci možnosti ojedinělého instrumentu příliš nedocenili. Po téměř století ale zažívá renesanci, pomalu přitahuje zájem odborné veřejnosti, hudebníků i skladatelů. Teprve druhá sólová skladba pro tento nástroj, kterou napsal Ian Mikyska, měla světovou premiéru v roce 2021.
Skladatel Alois Hába (1983—1973) patřil k těm, kteří se pouští do prozkoumání nových zvukových světů. Syn ševce a lidového muzikanta se stal zásadní osobností skladatelské moderny meziválečného období. Ostatně rodák z Vizovic se i v nové hudbě opíral o valašské kořeny a „vykrúcání“ místních zpěváků.

V současnosti by se šestinotónová harmonia dala spočítat na prstech jedné ruky. Uložena jsou ve sbírkách Národního muzea, funkční je pouze nástroj ze třicátých let. Právě pro něj Hába zkomponoval jedinou operu v šestinotónovém systému. Skládat ji začal v pohnutém roce 1939, kdy torzo republiky pohltila nacistická okupace, a dokončil v roce atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Dílo nazvané Nezaměstnaní a později přejmenované na Přijď království Tvé se bohužel premiéry za Hábova života nedočkalo.

Jako průkopník mikrotonality ve svých kompozicích počítal s jemnějšími intervaly, než jsou běžně používané půltónové, mimo jiné s šestinotónovými. K mikrotonální hudbě ho zřejmě přiblížilo i rodinné štengrování v dětství. Otec a bratři, všichni muzikální, zkoušeli absolutní sluch malého Lojzíka tím, že hráli tóny schválně o něco vyšší nebo nižší. Zároveň své vize mohl podpořit hudbou, kterou slyšel při cestách třeba po Asii a která se lišila od řádu, na nějž byly navyklé evropské uši. Mikrointervalovou hudbu Hába vyučoval dokonce na konzervatoři, kde se mu povedlo zavést samostatný obor pro čvrt- a šestitónovou kompozici, zrušen byl na začátku padesátých let, do nového režimu se takové novátorství nehodilo.

Hába mikrotonální hudbu nejen skládal a zkoušel uchopit teoreticky, ale podílel se i na vývoji nástrojů, na něž by se dala hrát. Klarinetu, kytary, trubky, klavíru – a také harmonia. První šestinotónová varianta klávesového instrumentu podobného varhanám byla postavena v roce 1927.

Převládající norma ladění je, že oktáva má dvanáct půltónů, šestinotónový systém pracuje se vzdálenostmi, které jsou ještě menší. Nejednoduší způsob, jak si to představit, je, že třeba mezi klávesou C a cis na klavíru jsou ještě schované dva tóny.


Znovuobjevení šestinotónového harmonia

Hába napsal také Šest skladeb pro šestinotónové harmonium nebo smyčcový kvartet, op. 37. Jeho kompozice byla více než devadesát let jediným sólovým kusem složeným přímo pro tento originální nástroj. Až do festivalu Struny podzimu v roce 2021, kde ve světové premiéře zazněla nová sólová skladba s názvem In. Meditativní hudba je inspirována šestinotónovým harmoniem a elektronikou, ta je totiž s mikrotonální hudbou provázána. Sedmadvacetiletý autor Ian Mikyska ji komponoval přímo u jediného funkčního nástroje v expozici Českého muzea hudby.
České muzeum hudby v Praze Kultura

České muzeum hudby v Praze

České muzeum hudby schraňuje ve svých sbírkách více než 700 000 hudebních exponátů. Kromě notového archivu, sbírky hudebních nástrojů nebo hudební fonotéky také pozůstalosti Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany a dalších významných hudebních osobností.