Malá elektrická přenosná trouba s ohřevem shora zvaná
Remoska získala svůj název podle
výrobního podniku Remos. V jeho názvu byl obsažen celý výrobní program R-radio, E-elektro, M-motory a OS-opravy elektrospotřebičů. Inspirace pocházela ze
Švédska, ale finální český výrobek byl vylepšen o funkci pečení. Původní patent ale patřil
Oldřichu Homutovi, jehož dílna byla
znárodněna. Podle Homuty a jeho kolegů se dokonce první prototypy nazývaly HUT podle začátečních písmen jejich příjmení
Homuta-Uher-Tyburec. Výroba ve velkém se rozběhla v
Kostelci nad Černými lesy, v roce 1964 Remoska získala registrovanou ochrannou známku.
Než se v roce 1991 výroba zastavila, bylo na světě už
2,7 milionů Remosek. Hlavní výhody? Remoska je skladná, dá se snadno převážet, její ovládání zvládne opravdu každý a dá se v ní péct, zapékat, dusit, ohřívat, smažit i rozmrazovat. Upečete v ní maso, koláč i pizzu, zapečete tousty nebo obloženou bagetu se sýrem. Remoska navíc jídla nevysušuje; rozdíl se prý nejlépe pozná právě u pečeného kuřete, které se nedá srovnat s kuřetem pečeným v běžné troubě.
V roce 1994 ochrannou známku Remosky koupili pánové
Blažek a Uličník, vybudovali nový podnik ve
Frenštátě pod Radhoštěm, následně koupili licenci firmy DuPont na postřik teflonovou vrstvou a od té doby Remoska dál dobývá svět. Malá elektrická trouba v posledních letech změnila
design, barvu a snížila svou energetickou náročnost, výrobní řada se navíc rozrostla o další elektrospotřebiče a nerezové nádobí. Nyní se vyváží do desítek států světa a počet vyrobených kusů vyšplhal k pěti milionům.
Své místo Remoska našla i v
Národním muzeu v
Praze, v
expozici Dějiny 20. století, kde po boku dalších exponátů vypráví
příběh české moderní historie od první světové války až po vstup České republiky do Evropské unie.