Obec
Dolní Rychnov se nachází v turistické oblasti
Západočeské lázně. První dochovaná
zmínka o obci pochází z roku
1309. V tomto dokumentu je vyzýván Albert Nothaft
klášterem v Teplé k náhradě za obsazený Rychnov. Později, v patnáctém století, patřila obec k loketskému panství. V roce
1553 ji získal
Wolf Šlik a připojil ji k
Falknovu (Sokolovu). V této době dochází k
rozdělení obce na Dolní a
Horní Rychnov. Po zániku panské správy v
polovině 19. století se stala samostatnou, dynamicky se rozvíjející obcí díky
těžbě uhlí a navazujícímu průmyslu.
V Dolním Rychnově můžete navštívit zajímavé turistické cíle: vesnickou památkovou zónu Dolní Rychnov anebo výsypku Silvestr, kde se dnes rozkládá
Mistrovské 18jamkové golfové hřiště.
Rozvoj dolování a nejdelší dědičná štola
O největší rozvoj v dolování se zasloužil Johann David Starck, který založil v Dolním Rychnově první větší průmyslový podnik, ve kterém vyráběl
kalciované saze, různé
barvy a
naftalín. Mezi zajímavosti patří například to, že zde byl v roce
1834 instalován jeden z
prvních parních vodotěžných strojů v Čechách. Po jeho smrti se vedení podniku ujal jeho
nejmladší syn Johann Anton Starck, který musel kvůli dalšímu rozvoji těžby vyrazit nejdelší dědičnou štolu v sokolovském hnědouhelném revíru ("dědičná štola Svatého Antonína"), dlouhou tři kilometry.
Stavba dělnické kolonie a světoznámé pokusy s uhlím
Důležitým momentem pro odbyt dolnorychnovského uhlí se stala výstavba sklárny a výstavba železnice. Pro dělníky se stavěly nové dělnické kolonie, kde ke každému bytu patřila zděná kolna a kousek zahrádky. Po smrti Johanna Antona Starcka vznikla akciová společnost, jejíž akcie postupně skoupil pražský bankéř Petschke a v Dolním Rychnově zřídil generální ředitelství "falknovských podniků". V roce 1907 se začalo s výstavbou moderní tepelné elektrárny (odbytiště méněhodnotného uhlí). Proslulosti dosáhla v Dolním Rychnově i vývojová laboratoř, která se zabývala od roku 1922 výzkumem výroby vodovzdorných briket, využíváním uhelného prachu k pohonu motorů, briketováním sklářského kamene, rašeliny, rud a různých jiných koncentrátů.
Díky pokusům a výzkumem zdejšího uhlí se ukázalo jako nejvhodnější pro výrobu briket. O výzkum byl velký zájem i v daleké cizině a Dolní Rychnov se stával ve světě známou obcí (pokusy byly prováděny i s uhlím z Japonska nebo Turecka). V roce 1930 tak byla vystavěna nová briketárna z ocele a zdiva místo původní dřevěné. Ve válečném období se výzkum soustředil na výrobu benzínu a různých chemických látek. Později byly otevřeny další sloje např. lom Antonín, který byl otevřen až do roku 1965, později důl Nová Anežka a mnohé další.