Lenora a paní Eleonora
Sklářská osada jižně od
Vimperka na soutoku
Teplé Vltavy a Řasnice vznikla v roce 1834 u vyhlášené huti, pojmenované po kněžně Eleonoře, manželce tehdejšího majitele panství Jana Adolfa ze Schwarzenberku. Tabulové a křišťálové sklo zdobené barevnou malbou a výbrusem putovalo ze
Šumavy do celého světa, dnes ovšem ze sklárny zbyly jen ruiny a slavnou historii připomíná jen
Sklářské muzeum v budově obecního úřadu. Bývalý
zámeček rodiny Kraliků z Meyrwaldu, majitelů lenorských skláren, dnes slouží jako hotel.
Chleba, který nekoupíte
Turistickou atrakcí je
obecní pec. Lenorští si ji postavili v první polovině 19. století, aby společným pečením chleba ušetřili palivo. Každou poslední sobotu v měsíci od dubna do konce prosince se tu veřejně peče chleba, koláče, housky a česnekem potírané lenorské placky; pečivo se zásadně neprodává, ale rozdává se zdarma. Další kuriozitou je
krytý dřevěný most přes Teplou Vltavu, takzvané rechle; sloužil k zadržování a postupnému vypouštění plaveného dřeva z boubínských lesů.
Z Lenory lodí, na kole i pěšky
Lenora je důležitým turistickým centrem. Kolem
informačního střediska Idina Pila vede nejkratší cesta na
Boubín k tamní
rozhledně. Vodáci se odtud mohou vydat se na
letní splouvání Vltavy (je-li dost vody), Lenorou rovněž prochází
šumavská cyklomagistrála ze
Železné Rudy do
Vyššího Brodu a zastavuje tu i
šumavský cyklobus. Pěšky nebo vlakem se snadno dostanete k
Soumarskému mostu, kde se můžete projít
Soumarským rašeliništěm a podívat se na ně z výšky z vyhlídkové věže.