Jezero Laka je nejmenší, nejmělčí a nejvýše položené ze všech
šumavských ledovcových jezer. Mnozí je pokládají za nejmalebnější a nejromantičtější, ovšem tuhle pověst hodně přiživuje to, že
leží opravdu hodně daleko od civilizace. Pokud se sem vypravíte jindy než v hlavní sezoně anebo v nezvyklou denní dobu, můžete jeho krásy obdivovat docela sami! Má to ale háček: kdo nezvládne nejméně desetikilometrový pochod anebo nerad jezdí
na kole do kopce, ten se sem zkrátka nepodívá.
K jezeru Laka z Nové Hůrky
Ani jedna z cest se neobejde bez stoupání.
Nejdelší (19 km pro pěší a 25 km pro cyklisty)
putování vás čeká z
Železné Rudy,
nejkratší trasa (4,5 km) a vhodná pro pěší i pro cyklisty vede z
Nové Hůrky, osadou mezi Gerlovou Hutí a
Hartmanicemi. Celou cestu vás povede modrá turistická značka, zajímavým místem na trase je
zaniklá osada Hůrka. Vznikla roku 1732 a proslavil ji komplex skláren, který patřil mezi největší podniky v Rakousku-Uhersku. Mimochodem,
spisovatel Karel Klostermann sem umístil
děj románu Skláři a v kapli s hrobkou sklářských rodin Abelů a Hafenbrädlů byl pochován i jeho otec.
Váš cíl,
jezero Laka, leží
v nadmořské výšce 1 096 metrů v mělkém karu na severním svahu hory Debrník. Impozantní jezerní stěnu tu nenajdete, ale žádné jiné šumavské jezero nenabízí pohled na kuriózní
ostrůvky porostlé rašeliníkem, ostřicí a borůvčím, buď plující po hladině anebo přisedlé k mělkému dnu. Podle odborníků jezero postupně zarůstá vegetací a časem se promění v močál, ale nemusíte mít obavy, ještě to bude nějakou dobu trvat.
Prášilský okruh
Prášily, někdejší osada sklářských dělníků bývala za první republiky centrem společenského života horní
Šumavy, v zimě prý její popularita přesahovala i
krkonošský Špindlerův Mlýn. Jezdily sem dvě autobusové linky a
ruční papír z Eggertových papíren si pravidelně přivážel ocenění ze světových výstav. Do roku 1933, kdy papírny vyhořely, jej používal například první
československý prezident T. G. Masaryk či
grafik Josef Váchal.
Prášily jsou dnes oblíbeným rozcestníkem pro výlety do několika směrů a jeden z nich vede také k
jezeru Laka. Vzdušnou čarou to sice jsou necelé čtyři kilometry, ale vy jich budete muset ujít přibližně šestnáct. Zprvu vás z Prášil povede zelená značka přes
zaniklé osady Formberg a Vysoké Lávky, odtud musíte po žluté pokračovat do
Hůrky a k jezeru dojdete po modré značce. Zpátky se nevracejte stejnou cestou, ale pokračujte na jih směrem ke státním hranicím po červené značce přes
Zlatý stoleček, sedlo mezi Debrníkem a Ždánidly, a dál přes
Gsenget zpět do Prášil. Je to sice náročnější trasa, ale čekají vás fantastické výhledy!
Tip pro zdatné turisty
Pokud pro vás dvacet kilometrů neznamená skoro nic, z Gsengetu se dá trasa prodloužit až k
rozhledně na Poledníku (1 315 m), jednom z
dominantních vrcholů centrální Šumavy. Pokud přesně víte, kde v hradbě šumavských hor jej máte hledat, vyhlídková věž je vidět z řady míst včetně vzdáleného Pošumaví. Patří však k
nejnedostupnějším rozhlednám v Česku a ti, kteří zajímavá místa objíždějí autem, na něj rovnou mohou zapomenout.
Můžete sem také podniknout
samostatný výlet pěšky nebo na kole z Prášil kolem Prášilského jezera, ale včetně zpáteční cesty opět počítejte s trasou dlouhou minimálně 16 kilometrů.