Lednicko-valtický areál, unikátní přírodně krajinářský celek o rozloze na 300 km2, je dílem mocného rodu Lichtenštejnů. To oni tu v 18. a 19. století budovali, přestavovali, zakládali a velebili. Kromě majestátních zámků v Lednici a Valticích po nich zbyly vonící zahrady, rozsáhlé parky protknuté říčními kanály, rybníky s ostrůvky a nespočet romantických stavbiček rozesetých po okolí.
Třeba Janův hrad, kde páni kdysi končili lovy hostinou, je umělá zřícenina, už vybudovaná tak, aby vypadala jako ruina skutečného středověkého hradu. V Dianině chrámu, známém jako Rendez-vous, zas můžete obdivovat "hambaté" výjevy jako plastiku Diany laškující se psem či Kupida pozorujícího koupající se nymfy. Největší pozornost si však stejně zaslouží Lednice se zámkem, parkem a lázněmi s třetihorní mořskou vodou, která má léčivé účinky.
Zima jako v lednici
Když poprvé uslyšíte název nejznámějšího a nejnavštěvovanějšího moravského zámku, vytane vám na mysli otázka: Proč se tak jmenuje? Překvapivě má jít opravdu o odkaz ke zdejšímu chladnému podnebí. Většina lednického katastru leží v prohlubině, kde se díky inverzi drží vlažný vzduch a studenému počasí nahrává i voda – řeka Dyje a okolní rybníky. Mimochodem, díky za ně. Právě vodní toky dělají zdejší park jedinečným. Krom toho, že jejich břehy skýtají domov ptákům, bobrům a ostatní zvířeně, slouží voda k přepravě romanticky založeného výletnictva. Turisté se tu mohou nechat svézt na lodích od zámku k Minaretu či Janově hradu a to nejen v letní sezóně.
A ještě jeden typ proti špatnému počasí a náladě: zajdětě se ohřát do Zámeckého skleníku, kde jsou tropické nejen rostliny, ale i teploty.
Muslimská stavba vynálezce tužky
Ať už se však budete v Lednici toulat kdekoli – po pralesích ve skleníku, v historických interiérech nebo po parku – nenechte si ujít už několikrát zmiňovaný Minaret. Maurská rozhledna je nejpozoruhodnější stavbou lednického parku a v těchto končinách nemá obdoby. Povídá se o ní, že je výsledkem hádky Aloise Josefa I. z Lichtenštejna s poddanými. Prý jim tu chtěl nejprve postavit kostel, ale protože se zvedl nečekaný odpor, pomstil se vybudováním islámského svatostánku.
Původně plánoval celou mešitu, jenže to překazily pohyblivé písky v nivě řeky Dyje. Stanul zde tak aspoň Minaret, který dodnes slouží jako oblíbená rozhledna. Tolik pověst.
Ve skutečnosti si tu maurský Minaret nejspíš Lichtenštejnové postavili prostě proto, že se jim tento styl líbil. Však v zámku a okolí měli i čínské paláce, turecké lázně, římský obelisk... Buď jak buď, lednický Minaret zůstává unikátem. A to také díky tomu, kdo jej projektoval – stavitel Josef Hardmuth, který se ze zednického přidavače vypracoval až na dvorního architekta. Tento muž se proslavil hlavně jako vynálezce klasické tužky. V roce 1790 založil proslulou společnost Koh-i-noor, jejíž logo vídají děti na svých pastelkách dodnes.