Nenáročný výlet je sice určen pro pěší, pro kočárky ale vhodný není. Ze
Žďáru nad Sázavou vyjděte po
modré značce směrem na Staré Dvory. Prvním cílem bude
socha Mamlase sochaře Michala Olšiaka, která zde vznikla v roce 2005. Oko potěší krásný výhled směrem ke
Žďáru nad Sázavou.
Od
Mamlase se vydáme po žlutě značeném
Hamerském okruhu (souběžně vede i modrá značka) k zatopenému
lomu Miškovec a následně k dalšímu
lomu nazvanému
Vápenice. Silný pramen tu na začátku 20. století přerušil
těžbu krystalických vápenců. Pozůstatky po těžbě, haldy, odvaly a různé sníženiny jsou patrné v okolí jezírka dodnes. Voda v jezírku má díky vápencům
jasnou zelenavou barvu, vidět je za dobrých podmínek
až 7 metrů pod hladinu, celkově jezírko dosahuje hloubky 13 metrů. Původní vápencový lom byl uzavřen v roce 1908, do té doby zde žádné jezírko nebylo. Přesto místní obyvatelé stačili vytvořit
řadu pověstí o jezírku, například o tom, že v něm žijí zrůdné ryby s velkými hlavami anebo raci vážící prý až 1 kg!
Další zastávkou na trase je
rybník Rejznarka. Ten vznikl ve 13. století, kdy ve zdejších lesích mniši cisterciáci z nově založeného
kláštera budovali první rybníky pro chov ryb. Ryby z těchto rybníků nebyly určen jen pro vnitřní potřebu, nýbrž byly i předmětem obchodu. Během josefínských reforem došlo ke zrušení
kláštera roku 1794 i k zániku něktěch rybníků. Ty byly buď zaváženy nebo vysoušeny. Ale už během 19. století se rybníky začaly znovu obnovovat. Rybník je domovem mnoha vzácných živočichů, nejčastěji tu uvidíte vodní ptactvo.
Volavky popelavé i bílé loví v mokřadech na přítoku, vzácně sem na lov zavítá
orel mořský. Nejen na žábách si tu ráda pochutná
užovka obojková, na ryby sem chodí zase
vydra říční.
Přírodní rezervace Peperek a Hranice na konci světa
Velkou atrakcí na trase je vrch
Peperek (675 m), skalnatý hřeben dlouhý cca 300 metrů, jež byl vytvarovaný mrazovým zvětráváním ve starších čtvrtohorách. Od něj vybíhají
balvanové proudy a sutě. Kamenitý terén je porostlý suťovým lesem, který tvoří
buk lesní,
javor klen, méně
jilm horský a jedle bělokorá, na skalách roste borovice lesní s břízou bělkokorou a jeřábem ptačím. Ve stromech hnízdí
holub doupňák,
lelek lesní nebo
puštík obecný. Čeká vás tu skupina skalních bloků, takzvaných mrazových srubů vyhlodaných z okolní skály mrazy poslední doby ledové. Na jednom z bloků je značená vyhlídka.
Pod Peperkem si všimnete
hraničního kamene, který připomíná hranici ditrichštejnského žďárského panství, která byla zároveň hranicí Čech a Moravy. Na tuto historickou hranici upozorňuje i
Hranice Na Konci světa, historická celní budka s figurínou celníka, která stojí na okraji osady Šlakhamry.
Rozštípená skála a kuňky u rybníku Dívka
Červená značka a žlutý Hamerský vycházkový okruh vás přivede ke skalnímu masivu
Rozštípené skály u
řeky Sázavy. Přírodní památce lidově zvané Rozštípka dala jméno
výrazná puklina, která podle pověsti vznikla, když skála hozená čertem narazila o zem. I když se nachází v údolí řeky, překvapivě ji nevytvarovala voda. Vznikla stejně jako Peperek
mrazovým zvětráváním. Nedaleko po proudu
Sázavy milovníci staré techniky objeví
Šlakhamr (Brdíčkův mlýn). Jde o bývalý hamr, později přestavěný na mlýn, který dokládá spojení zemědělského statku s mlynářským řemeslem. Můžete zajít dovnitř a prohlédnout si zajímavou expozici.
Naše trasa dále pokračuje podél kolejí do
Hamrů nad Sázavou a dále k
rybníku Dívka. Ten se stal součástí stejnojmenné evropsky významné lokality (EVL), která byla v roce 2012 vyhlášená pro
kuňku obecnou. Její charakteristický hlas můžete za slunečných dní slyšet zhruba od poloviny května do června. Dále trasa pokračuje vzhůru zpět k
Mamlasovi, odkud náš výlet začal. Dovede vás sem opět žlutě značený
Hamerský vycházkový okruh.