ÚvodVýletyPěšky po ČeskuPoutní trasy: z Prahy k loretě v Hájku
Poutní trasy: z Prahy k loretě v Hájku, kudy z nudy
"> Poutní trasy: z Prahy k loretě v Hájku, kudy z nudy "> Poutní trasy: z Prahy k loretě v Hájku, kudy z nudy "> Poutní trasy: z Prahy k loretě v Hájku, kudy z nudy "> "> "> Poutní trasy: z Prahy k loretě v Hájku, kudy z nudy ">

Poutní trasy: z Prahy k loretě v Hájku

Santa casa, svatá nebo loretánská chýše, Loreta: názvy jsou různé, podoba stejná. V Česku jich napočítáte asi šedesát. Nejznámější je Loreta se zvonkohrou v Praze na Loretánském náměstí, ale dnešní výlet povede jinam, k jedné z nejstarších loret u nás. Stojí v klášteře Hájek kousek od Červeného Újezda.

Klášter Hájek aneb loreta kousek za Prahou

Waldl, Sacra Silva aneb klášter Hájek je půvabný poutní areál se zahradou a loretánskou kaplí Navštívení Panny Marie. Název dostal podle lesíka, který byl v rovinaté krajině vzácností. V místech, kde původně byla pole a pouhé dva stromy – starý dub a třešeň, které poskytovaly stín žencům – ho v roce 1589 ho nechal vysadit rytíř Gotthard Florián Žďárský ze Žďáru (1542–1604), majitel statku a zámku v Červeném Újezdě. Ohrazený lesík posléze sloužil po několik desetiletí rodině Žďárských a jejím hostům jako obora.

Když se o dvacet let později rytířův vnuk Florián Jetřich (1598–1653) oženil s Eliškou, dcerou kancléře Jaroslava Bořity z Martinic, zdánlivě mu nic nechybělo. Příbuzenství s mocným politikem mu dopomohlo k titulu říšského barona a posléze i říšského hraběte, stal se pánem na Kladně, Tachlovicích, Jenči, Červeném Újezdě, Hostivicích a dalších panstvích. Manželství mělo jedinou vadu na kráse: neměli mužského dědice.
 

Cesta pro inspiraci vedla do italského Loreta

Proto Florián Jetřich bohu a Panně Marii slíbil, že narodí-li se jeho choti syn, postaví na svém panství Loretu. Modlitby byly vyslyšeny a manželům se záhy narodil syn František Adam Eusebius. Základní kámen pro jednu z nejstarších loret v Čechách byl položen 12. června 1623 právě v již zmíněném hájku, její stavba trvala dva roky a po slavnostním vysvěcení se okamžitě stala populárním poutním místem.

Hrabě Žďárský ze Žďáru ale se stavbou úplně spokojený nebyl. Když společně s manželkou vykonali pouť do italského Loreta, nejenom poděkovali za narození vytouženého dědice, ale také zjistili rozměry a podobu originální loretánské chýše. Po návratu nechali kapli v Hájku strhnout a nahradili ji přesnější kopií podle italského vzoru. Druhou loretu můžete v Hájku vidět dodnes – a mimochodem se stala inspirací i pro mnohem známější pražskou Loretu, kde náš výlet začíná.
 

Od lorety k loretě…

Po sto letech v době baroka k loretě v Hájku u Červeného Újezda vybudovali z Prahy poutní cestu – a právě po ní vede náš výlet. Z původních dvaceti výklenkových kapliček, které poutníky na trase provázely, jich stojí už jen dvanáct, proto je dobré si na cestu vzít chytrý telefon s mapovými aplikacemi anebo mapku, kterou vydal pro poutníky spolek Poutní cesta Hájek. Barevnost kaplí se sice liší, všechny jsou ale osm metrů vysoké a čtyři metry široké.

Největším problémem ovšem není hledání kapliček, ale překonávání silničních nadjezdů a podjezdů na dálničním obchvatu Prahy. Před cestou se proto podívejte na mapu, abyste si třeba část cesty zkrátili autem nebo autobusem.
 

…a od kapličky ke kapličce

Cesta začíná u Lorety na Loretánském náměstí, první kapličku pak najdete na Pohořelci u tramvajové zastávky Malovanka. Je jednou z mála kaplí, kde je dosud fragment původní fresky. Pak půjdete přes usedlost Ladronka na Vypich. Další kaplička čeká u kláštera benediktinek na Bílé Hoře.



Pokud se vám nechce jít dál po rušné Karlovarské silnici, rovnou přejeďte ke kapli číslo XI. Ta stojí u rybníka Strnad pod dálnicí D6 směrem k Hostivici. Pak už začíná být trasa utěšenější, hned z druhé strany rybníka je kaple číslo XII. Pak je třeba projít Hostivicí po naučné stezce a kolem ptačí pozorovatelny, protože ve městě se kapličky z pochopitelných důvodů nedochovaly. Po napojení na cyklostezku za Litovickou tvrzí objevíte už v polích podél nově vysázené lipové aleje kaple číslo XVIII., XIX. a XX.

Poslední velká pouť do kláštera v Hájku se konala v roce 1949. V době komunismu sloužil areál jako internační tábor pro kněží nebo vojenské skladiště. V tuto chvíli ho opět spravují františkáni. Areál není veřejně přístupný, prohlédnout si ho ale můžete během poutí.

Mapa výletu

Export GPX