Horní Blatná je jedním z mnoha horních měst, která v
Krušných horách vyrostla během 16. století. Společně s městečky
Abertamy a
Pernink tvořila pověstný stříbrný trojúhelník, kde se dolovalo stříbro pro mincovnu hraběte Šlika.
Z náměstí rovnou do muzea
Dnes městečko patří k oblíbeným rekreačním střediskům
Krušných hor, dominantou renesančního historického centra je
pozdně gotický kostel sv. Vavřince. V jeho
věži pořádá místní informační centrum
příležitostné výstavy, ovšem to hlavní najdete o kousek dál, pár kroků od náměstí. V
malebném hrázděném domě sídlí muzeum. V
expozici věnované těžbě cínu jsou k vidění jak modely středověkých důlních děl, tak dobových těžních strojů a dokonce i
model Horní Blatné. Směr dalšího pátrání vám prozradí historická mapa; sami zjistíte, že k pověstným Vlčím jamám to není daleko.
Cesta do ledového království
Leckde se sice píše, že muzeum je součástí
naučné stezky Vlčí jámy, ale alespoň prvních pár stovek metrů se musíte nechat vést červenou turistickou značkou. Od rozcestí za městem, kde se stezka připojí, vás už čeká jen krátké stoupání k
Vlčím jamám, které však se skutečnými šelmami nemají nic společného. To, co uvidíte před sebou, je
zbytek středověkého dolu Wolfgang, který
patřil k největším v okolí a kde se cín těžil až v hloubce 85 metrů. Čas od času se stávalo, že strop komory nevydržel a zřítil se i s okolními stěnami. K tomu došlo i na Wolfgangu; dno Vlčí jámy je
plné zřícených balvanů a ve stěnách rokle postřehnete
temné zbytky starých důlních chodeb.
Ještě větší zájem než
120 metrů dlouhá a asi 25 metrů hluboká Vlčí jáma přitahuje
užší, dvacet metrů hluboká průrva zvaná
Ledová jáma, která vznikla provalením stropu dolu Jiří. Protože se sem prakticky nedostane teplý vzduch, na dně soutěsky se vytvořilo zvláštní mikroklima, v němž se i během jara a léta udrží vrstva ledu. Ačkoli s každým krokem do propasti teplota klesá, zimy posledních let tomuto přírodnímu sněhovému zásobníku příliš nepřejí. Dřív bylo vše jinak, a tak například
začátkem října 1813 se Ledová jáma stala cenným
zdrojem ledu pro raněné v bitvě národů u Lipska.
Rozhledna a vodní příkop
Ačkoli ke staré kamenné
rozhledně na Blatenském vrchu se pohodně dostanete autem, od Vlčích jam se rozhodně nevracejte a vystoupejte až na vrcholek s nadmořskou výškou 1 043 metrů.
Rozhledna, dodnes občas nazývaná
podle poslední rakouské císařovny Zita tu stojí už od roku 1913, nádherný panoramatický výhled si užijete po zdolání 96 schodů.
Byla by škoda vracet se do Horní Blatné stejnou cestou, proto se nechte vést žlutou značkou pohodlnou stezkou z kopce. Po necelém kilometru vás dovede z jedné z řady krušnohorských technických památek, k
Blatenskému příkopu. Dvanáct kilometrů dlouhý umělý vodní kanál zásoboval vodou z
rašelinišť a potoků v okolí Božího Daru důlní zařízení, rudné mlýny a
rýžoviště cínu kolem Horní Blatné. S jeho stavbou se začalo v roce 1540 a když byl o čtyři roky později dokončen, v jeho okolí okamžitě vznikly desítky nových dolů a hutí. Dnes podél něj z
Horní Blatné až do
Božího Daru vede
naučná stezka. Od rozcestí na úpatí Blatenského vrchu se můžete vydat oběma směry. Cesta do
Božího Daru by vám i s prohlídkou vodního kanálu měla zabrat přibližně čtyři hodiny, k
Horní Blatné dokonce vedou dvě značené trasy. Jedna vede lesem, druhá podél
Blatenského příkopu, před městečkem se však opět spojí.