Biskup Karel II. se pustil do práce a zdaleka ji nenechával jen na architektech a stavitelích, nahlížel a podepisoval plány, stavba okázalého
raně barokního zámku pro něj byla prestižní věcí. Pozval si císařského dvorního architekta Filiberta Lucheseho a po jeho smrti pak Giovanniho Pietra Tencallu. Majestátní dvoupatrová
budova zámku s nárožními bastionovými rizality a
84 metrů vysokou věží, která jim vyrostla pod rukama, je opravdu nádherná. Honosné místnosti patří dodnes k nejhodnotnějším zámeckým interiérům ve střední Evropě –
Lovecký, Poradní, Trůnní sál nebo Růžový a Carský pokoj jsou mezi nimi pravděpodobně nejskvostnější.
Zásadní rekonstrukce a přestavba čekala i
Podzámeckou zahradu těsně přiléhající k budovám zámku. Dnešní podoba vznikla až později, proto se můžeme tímhle jedinečným a členitým prostorem procházet jako krajinářským parkem anglického typu – typická
francouzská barokní zahrada zůstala zachována alespoň
u západního křídla zámku. Nezůstalo ale u jedné zahrady.
Biskup Karel II. se rozhodl, že nehostinnou bažinu za hranicí města promění v nádherné místo idylického odpočinku, v úžasný
Libosad. Svou vizi nadšeně přednesl
architektům, kteří už znali princip odloučené zahrady, nenavazující přímo na žádné sídlo, z Itálie a Holandska. Výsledek je dodnes naprosto ohromující. Biskup nechal do hotové zahrady osadit latinský nápis: „Vejdi, hoste, a uvidíš
pracnou proměnu půdy, kdysi močálovité a pusté. Ve zdraví užívej neškodných rozkoší zahrady, kterou navrhl a desetiletou péčí vybudoval nemalým nákladem tobě, sobě i potomstvu Karel hrabě z Lichtenštejnu, biskup olomoucký 1675. “
Květná zahrada, jak ji známe dnes,
dokonale symetrická, bohatě zdobená sochami, fontánami a vodotrysky, s vysokými živými ploty a úchvatnou 244 metrů dlouhou Kolonádou. Jediný dochovaný zástupce tohoto typu zahrad v Evropě. Skvost a klenot.
Historické sály i Tiziánův Apollo a Marsyas na zámku
Na
Arcibiskupském zámku si můžete vybrat z několika prohlídkových okruhů, abyste se dostali do historických sálů, do obrazárny,
sala terreny, na zámeckou věž anebo na samostatnou
prohlídku do arcibiskupských vinných sklepů. V hloubce šesti a půl metru tu najdete sklepy na ploše přes tisíc metrů čtverečních s historickými sudy –
nejstarší je z roku 1805, největší pojme 19 100 litrů. Čeho? Vynikajícího
mešního vína, které při prohlídce můžete i ochutnat. Že nesmíte vynechat návštěvu Květné a Podzámecké zahrady, abyste nepřišli o zcela výjimečný zážitek, je nasnadě.
Biskup Karel II.stojí i za masivním a opravdu převzácným základem
kroměřížské zámecké obrazárny. Upřímně – i kdyby byl nekoupil nic jiného, než
Tizianovo pozdní dílo Apollo a Marsyas, zajistil by si v
Kroměříži nesmrtelnost. Jeho sbírka byla ale daleko rozsáhlejší, dodnes se tu můžeme nadchnout u
obrazů Cranacha, Bruegela, van Dycka nebo Veroneseho. Celek je druhou nejvýznamnější sbírkou obrazů v zemi. Sbírkou v Česku úplně nejvýznamnější jsou pak mince uložené v bývalé biskupské mincovně.