Nejčernějším dnem v historii Staroměstského náměstí ovšem byl 21. červen 1621, kdy zde bylo na příkaz katolického panovníka Ferdinanda II. popraveno sedmadvacet českých pánů, vesměs protestantů a předních účastníků českého stavovského protihabsburského odboje. Jejich jména jsou uvedena na bronzové pamětní desce pod kaplí Staroměstské radnice. Na jejich památku jsou rovněž v dlažbě na východní straně radnice vyznačeny bílé kříže, symboly mečů a trnové koruny. Až si je budete prohlížet, všimněte si také jedné zvláštnosti: Pražané křtění Vltavou po těch křížích nešlapou.
Hrdina krvavého dramatu
Dramatické události z června 1621 známe do nejmenších podrobností; na tohle téma vznikla řada knih, obrazů a dobových rytin. Ví se, jaké tresty byly vyměřeny, dokonce koluje i řada více či méně pravdivých legend o tom, co následovalo. Traduje se, že uťaté hlavy dvanácti popravených byly vystaveny na Staroměstské mostecké věži Karlova mostu, ví se dokonce, že některé lebky spadly dolů na dláždění, a že teprve po deseti letech byly pohřbeny na tajném místě, které nebylo nikdy prozrazeno.
Zatímco hlavy českých pánů tak navždy zmizely z českých dějin, jeden z hrdinů krvavého představení zůstal: staroměstský kat Jan Mydlář, od jehož smrti v roce 2014 uplyne rovných 350 let. A na rozdíl od českých pánů o něm nevíme téměř nic – i když drobné detaily se dochovaly. Například to, že při stínání hlav českých stavů ztupil čtyři meče, že jeden z nich vyměnil za nový a ostrý právě před stětím hlavy svého přítele Jana Jessenia, a že jeho honorář činil 584 kop míšeňských grošů – tedy částka, za niž se dal pořídit slušný dům v centru města.
Cesta z Chrudimi do Prahy
Život Jana Mydláře je zahalen spoustou "asi" a "možná". Narodil se zřejmě kolem roku 1572 v Chrudimi, ale jisté to není. Jméno Mydlářů dodnes nese půvabný renesanční dům, v němž sídlí Muzeum loutkářských kultur, ale jeho původní majitelé se ke staroměstskému katovi nikdy nehlásili. Jan Mydlář vystudoval na pražské univerzitě fyziku a latinu, ale pak se něco pokazilo. O důvodech, proč se zčistajasna stal pomocníkem chrudimského kata, koluje celá řada pověstí. Jisté je, že si tak navždy zavřel dveře, vedoucí do slušné společnosti, ale na druhou stranu ho čekala závratná kariéra: záhy nastoupil na místo pacholka nejvyššího popravčího Koruny české Václava Jaroše, Mistra ostrého meče Starého Města pražského. Když ten po roce zemřel, Jan Mydlář nastoupil na jeho místo.
Katovi blízcí
Přestože byl Jan Mydlář tím, čím byl, patřil k zámožným a váženým občanům staré Prahy. Oženil se s Alžbětou Špetlovou, dcerou slánského kata Jáchyma, a měli spolu několik dětí, které moudrý a spravedlivý otec vedl ke cti a vzdělání. Když kolem roku 1632 odešel na odpočinek, jeho nástupcem se stali synové Jan Václav a Jiří. Katem se samozřejmě stal i vnuk Daniel, který působil v Kostelci nad Černými lesy, a Jan, který zřejmě sám skončil na popravišti.
Toho se zakladatel rodu a patrně nejznámější český kat ale už nedožil. Zemřel 14. března 1664.