Polička byla založena v roce 1265 na příkaz krále Přemysla Otakara II.
Městské kamenné hradby byly vystavěny po návštěvě a pobytu Karla IV. v Poličce ve 2. pol. 14. století. Systém opevnění se skládal z hlavní hradby, parkánu, parkánové zdi, vodního příkopu a valu. Obranný systém byl v 16. století posílen. Do dnes se dochovala
hlavní hradba i se všemi 19 věžemi, která obklopuje celé historické jádro města. Opevnění často stačilo odradit nepřátele již jen tím, že existovalo. Poličské hradby se však
několikrát osvědčily i v bojích. Za husitských válek zprvu Polička jako královské město hájila královské zájmy, opevnění několikrát odolalo za vlády krále Jiřího z Poděbrad, v roce 1468 a pak 1469 se město
ubránilo útokům uherského krále Matyáše Korvína.
Hrad Svojanov na výrazné výšině založil kolem roku
1265 král Přemysl Otakar II. k ochraně významné obchodní stezky, která vedla z Litomyšle přes poličku do Brna. Majitelem hradu byl v letech 1287 – 90
Záviš z Falkenštejna. Svojanov zdědil po své první ženě královně Kunhutě, původně manželce Přemysla Otakara II., s níž se po smrti panovníka v bitvě na Moravském poli oženil a stal se vychovatelem jejího syna, budoucího krále Václava II. Společně tu také nějaký čas pobývali. Později zde prožíval klidné chvíle se s
vou druhou ženou, princeznou Alžbětou, sestrou uherského krále Ladislava IV. Tady se jim narodil i syn. Ze Svojanova se Záviš rozjel do Prahy pozvat krále Václava II. Na křtiny. Po příchodu na Pražský hrad byl Záviš nečekaně zatčen, obviněn ze zrady a po dlouhém věznění pod
hradem Hluboká sťat.
Černá slepice proti ohnivému býku
V 17. století nechal
zeman Rašín postavit u vnějšího hradebního okruhu stavbu nazývanou
Dům zbrojnošů či Palác střelců. Rašín dělníky pracující na stavbě velice trýznil, proto po smrti neměl pokoje. O půlnoci se v Rohozné otevřel jeho hrob. Poté do hradu vjíždělo jedenáct vozů a za nimi
Rašín oděn v černém na ohnivém býku. V ruce držel býkův ocas jako uzdu. Takto trápil Rašín svoji manželku a obyvatele hradu každou noc. Jednou přišel za paní vysloužilý voják pro almužnu a zeptal se proč je tak utrápená. Poté co se dozvěděl co ji trápí, poradil, aby opatřila
černou slepici, trojí královskou vodu, svěcenou svíčku, křídu, a ratolest z borovice. S tímto vyšel voják před hrad ke kříži. Křídou udělal okolo kříže kruh,
rozsvítil svíčku a s černou slepicí očekával příjezd ducha. O půlnoci se přiřítil první vůz čtyřmi koňmi tažený. Voják se zeptal ve kterém voze jede Rašín. Ode všech jedenácti dostal odpověd "vzadu". Když přijížděl Rašín hodil voják slepici pod nohy býka, aby ho zastavil. Potom se zeptal Rašína jak by mu mohl pomoci. Ten mu odpověděl, že mu pomoci není, jen kdyby jeho manželka kámen po kameni z toho domu, který vystavěl, v zástěře odnesla tam, kde byl vzat. Voják, jenž dobře věci rozumněl na to nic nedal a zaklel Rašína, který
od té doby na Svojanově nestraší.
Mimo hradu si ve Svojanově můžete prohlédnout také
kostel sv. Mikuláše. Uprostřed kostela se nachází krypta, v níž jsou pohřbeni dva synové pána na hradě Svojanově Antonína Záruby z Hustířan. Majitelé hradu Svojanova se v kostele nechávali často pohřbívat, proto k němu vede od kostela
cesta zvaná Zádušní.