Bludov dnes známe jako lázeňské město v podhůří Jeseníků, ideální pro rehabilitaci a odpočinek. Právě tady, v budově staré školy, se koncem prosince 1877 malíř, grafik a ilustrátor Adolf Kašpar narodil.
Pirner, Schweiger a Rusava
Otcův kupecký krám ve staré bludovské škole ale vyhořel, a tak se o jedenáct let později rodina stěhovala do Olomouce. Kašpar prý nebyl dobrý žák; jedničky a dvojky měl jen z kreslení a krasopisu. Na školách na sebe však záhy upozornil jako šikovný kreslíř – vytvořil přesné přírodovědné kresby pro učebnice prof. Polívky a zejména pro jeho dílo Květena zemí koruny české, a také se seznámil s olomouckým nakladatelem Prombergrem, který se stal jeho mecenášem. S tichým příslibem, že nikdy nebude učitelem, složil maturitu a byl přijat na pražskou malířskou akademii.
Kašpar byl žákem prof. Maxe Pirnera, ale jeho uměleckým vzorem (a také celoživotním přítelem) se stal Hanuš Schwaiger. Solečně s ním poprvé navštívil Rusavu, kam rád jezdil na letní pobyty a posléze si tu dokonce postavil chalupu.
Inspirace pro Babičku
Po návratu ze studijních cest v cizině, kde se Kašpar seznámil se soudobou západoevropskou knižní ilustrací, dostala jeho tvorba jasné obrysy. Už v roce 1902 po pečlivých studiích v Babiččině údolí vznikly a o rok později vyšly Kašparovy zřejmě nejznámější ilustrace k Babičce Boženy Němcové. Následovaly další knihy: Jiráskova Filozofská historie, F. L. Věk a Temno, Nerudova Romance štědrovečerní, Winterův Mistr Kampanus, Raisovi Zapadlí vlastenci, Západ a celá řada dalších.
To už Kašpar dávno v Olomouci nežil; usadil se v jednom z nejhezčích míst Prahy, na malostranském ostrově Kampa. Na rodnou severní Moravu ale nezapomněl. Kromě Rusavy si oblíbil zejména Loštice, městečko ležící mezi Olomoucí a Mohelnicí, dnes proslavené výrobou olomouckých tvarůžků. Kašpar si tu koupil pozemek a na něm pak nechal podle vlastního návrhu postavit dům s ateliérem. Dnes tu můžete navštívit Památník Adolfa Kašpara s průběžně doplňovanou sbírkou umělcových prací; kromě známých ilustrací si prohlédnete třeba akvarely, grafické listy, lepty, litografie a linořezy.
Smrt poctivého malíře
Kašpar byl vyhlášený svou uměleckou poctivostí. Než se pustil do detailní práce, pokaždé se chtěl dokonale a do nejmenších podrobností seznámit s prostředím, kde se konkrétní literární dílo odehrává. Osudnou se mu stala studijní cesta k chystaným ilustracím Baarovy Paní komisarky; malý kamenný pomníček v hlubokých lesích poblíž Železné Rudy připomíná, že 29. června 1934 právě v těch místech při výletu k Čertovu jezeru malíř zemřel při záchvatu mozkové mrtvice.
V Bludově jsou na Kašpara hrdí; zřejmě jako jediný bludovský rodák je pochován na vyšehradském Slavíně, v Bludově jej připomíná pomník poblíž zámku a pamětní deska na budově staré školy. Pamětní deska je i na domě v Praze u Karlova mostu, kde žil.