Původně měl řád ochraňovat poutníky na
cestě do Jeruzaléma, ovšem po ztrátě pozic na Blízkém východě se aktivity řádu přesunuly do Evropy, kde se Templáři rychle stali velmi mocnou organizací, podléhající pouze papeži.
Templáři se v Čechách objevují poměně pozdě, v době panování
krále Václava I. Jistota v dataci není, zpravidla je udáván rok 1232. Na Moravě jsou templáři poprvé připomínáni v listině rakouského vévody Fridricha II. z 23. ledna 1243, kdy přichází Templáři do
Čejkovic a krom dalších statků zde
zakládají i vinné klepy, které můžete navštívit dodnes. Ty zároveň patří k nejdochovanějším památkám, které nám na území Česka po Templářích zůstaly. Z
komendy se dosud zachovala čtverhranná
věž a část obvodového zdiva v budově dnešního
zámku.
Roku 1279 zakládají rytíři na řece
Jihlavě nedaleko Jamolic
hrad Templštejn. Původní budova hradu měla pouhých 30 x 40 m, ale postupem času se rozšiřoval a stal se i sídlem komendy. Nebyl nikdy dobyt, ale zanikl zřejmě po velkém požáru. Legendy praví, že zde můžete zahlédnout
přízraky mrtvých rytířů střežících poklad.
Templštejn patří typově k tzv. hradům s plášťovou zdí (hradbou). Jedná se tedy o hrad bezvěžový, veškerou tíhu obrany nese mohutná
plášťová hradba.
Další templářská stopa vede na
hrad Veveří nedaleko Brna. Tradiční
zeměpanský hrad měl být údajně za panování Václava II (tedy krátce před zánikem řádu) v majetku templářů. Ve zdejších podzemních chodbách se prý
Templáři scházeli a poslední zdejší schůzi prý předsedal sám později upálený
velmistr řádu Jakub Molay.
Traduje se, že zde Templáři společně s jeptiškami z
kláštera Porta coeli ukryli v podzemí
celostříbrné sochy apoštolů v životní velikosti! Roku 1782 měly být nalezeny údajné templářské dokumenty, kvůli nimž dal majitel hradu
Prosper ze Sinzendorfu poklad hledat. Prý bylo objeveno sklepení s rakvemi, ovšem bez pokladu.