ÚvodVýletyVýlety s příběhemPříběh odvážného architekta Karla Hubáčka a jedné neobvyklé hory
Příběh odvážného architekta Karla Hubáčka a jedné neobvyklé hory
"> "> "> "> "> ">

Příběh odvážného architekta Karla Hubáčka a jedné neobvyklé hory

Majestátní hora Ješted (1 012 m) odedávna přitahovala strašidla, dobrodruhy a turisty. Víme, kdy byl na vrcholku vztyčen první kamenný kříž, kdy na vrcholek vystoupal kníže Rohan, kdy vznikla první chata s občerstvením a kdy byla postavena první rozhledna. Jenže v roce 1963 Ještěd o svou dominantu přišel.
Vyslíač JeštědVšechno zlé ale je k něčemu dobré: když horská chata s rozhlednou koncem ledna vyhořela, uvolnil se na vrcholku Ještědu pro novou stavbu – 94 metrů vysokou věž s restaurací a hotelem, jejíž součástí zároveň měl být televizní vysílač. Šlo o unikátní projekt, jehož autorem byl architekt Karel Hubáček (1924–2011). Statiku budovy ve tvaru rotačního hyperboloidu propočítal Z. Patrman, interiéry s využitím skla coby tradiční suroviny Liberecka navrhoval O. Binar. Větrná hora samozřejmě dostála své pověsti, a tak se konstrukce musela v průběhu stavby několikrát upravovat, aby budova vyhověla extrémním klimatickým a větrným podmínkám.
 

Čekal jsem, že mě s tím vyhodí…

Lanovka na JeštědSám architekt Hubáček v rozhovoru pro časopis Reflex uvedl, že prvotní nápad vlastně přišel sám od sebe. Prý se díval na Ještěd a hned věděl, že nová stavba musí vrcholek opticky prodloužit a mít tvar kuželu, aby se po ní smýkaly větry. Klasická stěna by na tak větrné hoře prý sloužila mnohem hůř. Čekal, že ho s tímhle nápadem vyhodí – ale nevyhodili, by co víc, bylo to snad poprvé, kdy s řešením prý souhlasili všichni a hned napoprvé. Přitom Hubáček vlastně porušil zadání architektonické soutěže, která byla původně vypsaná pro dvě stavby, tedy televizní věž a restauraci s hotýlkem. Sloučení všech funkcí do jediné stavby bylo neobvyklé, ale zřejmě přesvědčivé.

"Teď, když už jsem starý, si kolikrát říkám, že něco takového jsem mohl vymyslet jen z mladické nerozvážnosti. Nyní bych se asi do něčeho podobného pustit bál", uvedl Karel Hubáček v době, kdy vysílač slavil třicáté narozeniny. Věž v té době již byla nezaměnitelným symbolem celého Liberecka a dočkala se uznání po celém světě.
 

Perretova cena a nejlepší stavba 20. století

Ještěd z ptačí perspektivyOdvážně navržená stavba vysílače na Ještědu vynesla Hubáčkovi paradoxně mnohem větší slávu v zahraničí, a to když roku 1969 stavbu ocenil Mezinárodní svaz architektů a jejímu autorovi udělil jednu z prestižních cen, Cenu Augusta Perreta. Kvůli tehdejším politickým poměrům ale Hubáček nemohl vycestovat do Argentiny k jejímu převzetí.

Dočkal se však dalších uznání a dnes jej oceňuje absolutní většina současných známých českých architektů. Navíc roku 2000 získal horský hotel a vysílač Ještěd titul nejlepší české stavby 20. století – což je dobrý důvod, abyste se na Ještěd zajeli podívat zblízka. Dostanete se sem po celé řadě značených stezek i po pohodlné asfaltové silnici, z Liberce jezdí na vrchol Ještědu také kabinová lanovka. V zimě vám navíc bude k dispozici skvěle vybavený a modernizovaný lyžařský areál!

V přízemí věže je volně přístupný krytý vyhlídkový ochoz, pěkný výhled je také z restaurace nebo kavárny v patře. Otvírá se odtud neomezený výhled na všechny světové strany a můžete spatřit 149 km vzdálený Klínovec v Krušných horách, Žižkovskou věž v Praze či horu Říp.

Mapa výletu

Export GPX