Gustav Mahler se narodil 7. července 1860 v židovské rodině v obci Kaliště na česko-moravském pomezí. Jeho předci pocházeli převážně z Lipnice. Mahler tu žil jen do října 1860, kdy se rodina přestěhovala do Jihlavy. Později kolem svého rodného domku jen projížděl na cestě k matčiným rodičům do Ledče nad Sázavou a příliš často se o něm prý nezmiňoval. Jeho domovem se stala Jihlava.
Dětství v Jihlavě
Právě v Jihlavě se odehrála první Mahlerova setkání s hudbou. Podle muzikologa Jiřího Štilce, zakladatele sdružení Mahler 2000, Společnosti Gustava Mahlera a jihlavského festivalu Gustava Mahlera, byly zdrojem jeho hudebních zážitků české lidové písničky, které zpívala služka, zpěv a hra na různé hudební nástroje ve výčepu v domě skladatelova otce Bernarda Mahlera, synagogální zpěvy i vojenské pochody. Možná právě proto je Mahlerova hudba tak blízká a srozumitelná a zaznívá v ní zvláštní středoevropský mix mnoha kultur včetně dechové, lidové i vojenské hudby. Už jeden z prvních propagátorů Mahlerova díla Zdeněk Nejedlý uvedl, že jeho hudba začíná na ulici a končí v nebi.
Ve třech letech dostal malý Gustav od rodičů akordeon, u babičky v Ledči nad Sázavou si brnkal na starý klavír na půdě a v šesti letech prý složil svou první skladbu. V Jihlavě také začalo Mahlerovo profesionální hudební vzdělávání a žil tu až do roku 1875, kdy odešel na konzervatoř do Vídně. Až do smrti rodičů v roce 1889 se však do Jihlavy vracel na prázdniny a na návštěvy.
Kam za Gustavem Mahlerem?
Mahler je na Vysočině dodnes doma. K návštěvě zve jak obnovený rodný dům v Kalištích, tak expozice v jihlavském domě, v Jihlavě si také můžete projít park Gustava Mahlera se sochou slavného dirigenta i židovský hřbitov, kde jsou pochováni Mahlerovi rodiče a sourozenci. Další muzeum, věnované životu a dílu Gustava Mahlera s možností poslechu nejrůznějších skladeb objevíte v Humpolci; v roce 1986 šlo o vůbec první stálou mahlerovskou expozici na světě. Mahlerovo dílo každoročně v květnu a červnu připomíná jihlavský hudební festival Hudba tisíců – Mahler – Jihlava, jeho symfonie pravidelně zařazují do programu rovněž četné hudební festivaly.
Podobně jako je hudba Gustava Mahlera neodmyslitelnou součástí české hudební kultury i našeho hudebního života, neobyčejně silný byl i vztah Gustava Mahlera k české hudbě. Měl rád tvorbu Bedřicha Smetany, ve Vídni hned po nástupu do opery v roce 1897 dirigoval premiéru Dalibora a opakovaně uváděl zejména operu Prodaná nevěsta. Ve funkci šéfa Vídeňské dvorní opery jednal Gustav Mahler i s Antonínem Dvořákem o provedení opery Rusalka, k tomu však bohužel nedošlo.
V souvislosti s českou hudbou často zaznívá otázka, zda Mahler ovládal češtinu. Jako dítě (a syn zkušeného obchodníka) zřejmě česky trochu mluvil, ale později, v době, kdy šéfoval Vídeňské dvorní opeře, ke klavírnímu výtahu Janáčkovy opery Její pastorkyňa napsal, že češtině nerozumí, a požadoval německý překlad textu.