Vše začalo
o Květné neděli 1678 zbytečnou chybou jedné staré žebračky. Za trochu jídla byla Marie Schuhová ochotná udělat cokoliv, a tak z kostela v Sobotíně tajně odnesla
posvěcenou hostii. Slíbila ji sobotínské porodní bábě Dorotě, prý
pro krávu, aby opět začala dojit. Ministrant spatřil, jak žebračka hostii vyplivla do šátku, žaloval farářovi – a ten, známý jako fanatický kněz s oblibou brojící proti čarodějnicím, poslal udání k rukám majitelky panství.
Silně katolicky založenou
hraběnku Angelii Annu Sibylu z Galle samozřejmě zpráva o čarodějnici v Sobotíně vyděsila, a tak pozvala do Velkých Losin muže, který se "osvědčil" již při nedávných čarodějnických procesech na polské straně hor –
nedostudovaného právníka a hlavně
demagogického a obávaného
inkvizitora Jindřicha Františka Bobliga z Edelstadtu. Mimochodem, v době, kdy byl povolán do
Velkých Losin, mu olomoucká advokátní praxe moc nevynášela, a tak provozoval zájezdní hostinec s nevěstincem.
Kola smrti se roztočila
Ve vězení se záhy ocitly nejen žebračka a porodní bába, ale také jakási Dorota Davidová, tedy žena, která doporučila podat nedojící krávě hostii.
Nelidské zacházení, výslechy a mučení záhy vynesly další udání – a ta už Boblig cíleně zamířil do vyšších vrstev, na ženy z bohatších rodin, kterým bylo možné
zkonfiskovat majetek. Jednou z prvních obětí se například stala
Barbora Göttlicherová, manželka majitele velkolosinské papírny – ano, té
slavné ruční papírny, kterou dodnes můžete navštívit.
Psychický nátlak a kruté týrání nakonec ženy nevydržely a raději se
přiznaly i k tomu, co nikdy udělat nemohly – že obcovaly s ďáblem, že tančily s čerty na
Petrových kamenech a že plivaly na hostie. Řádění se pokusili zabránit faráři z okolních vesnic v čele s
děkanem Kryštofem Aloisem Lautnerem, ale procesy už nabraly na síle a obrátily se i proti nim. Děkan Lautner – mimochodem dosud
jediná rehabilitovaná oběť čarodějnických procesů – byl zatčen v srpnu 1680 a ve vězení strávil celkem pět let. Upálen byl 18. září 1685 v Mohelnici; jeho osud nepřipomínají jen pamětní desky v tamním parku a na budově šumperského děkanství, ale také
film Kladivo na čarodějnice režiséra Otakara Vávry.
Bobligovo řádění
zastavilo teprve císařské nařízení roku 1692, ale pro většinu obviněných už bylo pozdě. Zato nelítostný inkvizitor si v závěru života užíval velkého bohatství a
zemřel bez výčitek svědomí v šestaosmdesáti letech.
Muzea, expozice a čarodějnické trasy
Smutnou historii připomíná na Šumpersku a Jesenicku celá řada míst. V
Šumperku můžete navštívit
expozici ve sklepení Geschaderova domu, kterou vás bude provázet hlas inkvizitora Bobliga. Nahlédnout můžete i do půvabného
renesančního zámku ve Velkých Losinách, kde v soudním sále a síni v druhém zámeckém patře zasedal soudní tribunál. Další
expozici věnovanou čarodějnickým procesům najdete v
Jeseníku, ve sklepení gotické
Vodní tvrze, v níž sídlí Vlastivědné muzeum Jesenicka.
S
Mohelnicí,
Šumperkem,
Jeseníkem a dalšími místy, která se zapsala do historie procesů, vás seznámí také
Čarodějnická cyklotrasa, v terénu na silničních směrovkách označená obrázkem čarodějnice na kole.