ÚvodVýletyVýlety s příběhemPříběh živé a mrtvé vody: v hlavní roli smolinec a Marie Curie-Sklodowská
Příběh živé a mrtvé vody:  v hlavní roli smolinec a Marie Curie-Sklodowská
"> "> "> "> "> ">

Příběh živé a mrtvé vody: v hlavní roli smolinec a Marie Curie-Sklodowská

Smolinci říkávali staří horníci pechstein, kámen smůly. Když na něj narazili při těžbě, bylo jasné, že končí nejenom stříbrná žíla, ale i výdělek. Proklínaný kámen ale na počátku 20. století vrátil Jáchymovu někdejší lesk, a to díky manželům Curieovým, kteří v něm objevili prvek zvaný radium.
Město JáchymovZprvu nenápadná osada, po vypuknutí stříbrné horečky připomínající mraveniště, a o pár let později nádherné středověké město v protáhlém údolí, zaříznutém do svahů Krušných hor – tak vypadal Jáchymov, Sankt Joachimstal, někdy v polovině 16. století. Pravým stříbrným rájem byl důl Konstantin, který měl jedinou vadu na kráse – fáraly v něm tři společnosti, a tak zákonitě docházelo k hádkám a konfliktům. Nakonec se do celé věci vložil král, těžaři si podali ruce a na znamení usmíření přejmenovali důl na Svornost. Během několika desítek let se v něm vytěžilo asi 400 tun stříbra.
 

V hlavní roli smolinec

Stříbrné sny o bohatství a slávě vystřídal právě smolinec, povalující se spolu s hlušinou ve vytěžených haldách kolem dolů. Už dávno se vědělo, že na vzduchu nabývá žlutých, oranžových, načervenalých a nahnědlých odstínů, ale teprve v druhé polovině 19. století se z něj začaly vyrábět uranové barvy. S uranovým sklem, které má v dopadajícím světle jinou barvu než v procházejícím, pak krušnohorské sklárny prorazily na světové trhy.

Zázrak přišel v v roce 1898, kdy se manželům Marii a Pierrovi Curieovým v Paříži podařilo v jáchymovském smolinci objevit silně radioaktivní prvek radium. V roce 1910 jej pak Marie Curie-Sklodowská dokázala společně s poloniem izolovat z odpadového materiálu jáchymovské továrny na uranové barvy, ale to už si radium žilo vlastním životem. V Jáchymově se začalo vzpomínat na řeči starých horníků o důlní vodě a o jejích léčivých účincích na bolavé klouby. 


Kdo chce být moderní, musí být radiokativní

První pokusy přinesly skvělé zjištění: jáchymovská radioaktivní voda opravdu zaháněla bolest, osvěžovala aRelaxace v lázních léčila. V roce 1905 předložili vídeňští fyzikové důkaz: jáchymovská voda obsahuje radonplynný rozpadový produkt radia. Rok poté v Jáchymově vznikly první radonové lázně na světě a poblíž staré továrny na uranové barvy vyrostla lázeňská čtvrť. Návštěvníci si dopřávali radonové koupele, obklady, ozáření i injekce, pivovar vařil Radium-Bier, sodovkárna stáčela Radium-Perle a jako suvenýr si uzdravení hosté mohli odvézt St. Joachimsthaler Radium-Seife z místní továrny na mýdlo. Radiová móda zkrátka opanovala svět.

Tím, kdo překvapivě neprojevil takové nadšení, byla samotná Marie Curie-Sklodowská, která navštívila své osudové město v červnu 1925. Prohlédla si státní uranovou továrnu, sfárala do dolu Svornost, seznámila se s provozem lázní a nechala si vysvětlit medicínské aplikace radia. Příliš ji neuspokojily, ba dokonce před některými přímo varovala – ostatně sama v té době už měla nepříjemné zdravotní problémy, způsobené právě letitým radioaktivním zářením.

Dvojnásobnou držitelku Nobelovy ceny za fyziku a chemii v Jáchymově dodnes připomíná lázeňský park, základní škola i naučná radonová stezka, která od muzea vede po úpatí okolních svahů až k lázeňskému domu Radium Palace. Její jméno nese i jeden z pramenů radonové vody, vyvěrající půl kilometru pod zemí v dolu Svornost. Místo, kde se před pěti sty lety pod dohledem svaté Barbory činili horníci, se tak stalo zásobárnou "živé" léčivé vody pro zdejší lázně a novým "stříbrným" dolem starého hornického města.

Mapa výletu

Export GPX