ÚvodVýletyVýlety s příběhemSbírka talentovaného kata a jeho pána v Chebu a na zámku Kynžvart
Sbírka talentovaného kata a jeho pána v Chebu a na zámku Kynžvart
"> "> "> "> "> ">

Sbírka talentovaného kata a jeho pána v Chebu a na zámku Kynžvart

Sběratelství patřilo a stále patří k oblíbeným koníčkům, a když potká sběratel sběratele, může z toho vzniknout dlouholeté inspirativní přátelství. Seznámení dvou nadšených sběratelů roku 1827 však mělo pikantní podtext: Metternich byl věhlasný rakouský politik, zato Huss působil v Chebu coby kat.
Kdyby si Karel Huss (1761–1838) mohl vybrat, určitě by zvolil jinou profesi, ale jako dítě z katovské rodiny si vybírat nemohl. Jistá naděje mu svitla, když císař Josef II. zrušil trest smrti. Huss dál pochmurnému řemeslu sbohem a začal se věnovat tomu, co jej odedávna bavilo: botanice a přípravě léčivých nápojů a mastí. Sice si na něj záhy začali stěžovat všichni chebští lékaři a lékarníci, které bývalý popravčí připravil o zákazníky, ale Huss byl konečně spokojený.
 

Muzeum v katovně a na zámku

Lidé postupně vzali bývalého kata na milost; v Chebu si získal pověst historika a učence, který vydal ilustrovanou kroniku města a v bývalé katovně založil malé muzeum. Ve dvou malých stísněných místnostech si užaslí návštěvníci mohli prohlížet vycpaná zvířata, minerály, mušle, staré zbraně, brnění a samozřejmě i to, s čím Huss kdysi pracoval: mučicí nástroje, provazy z oběšenců a vlastní i zděděné popravčí meče. Mimochodem, jeho muzeum několikrát navštívil při svých pobytech v Karlových Varech a Mariánských Lázních i slavný německý básník Goethe.

Otázku, jaký osud bude mít milovaná sbírka kuriozit po jeho smrti, pomohla Hussovi vyřešit náhoda. Město o ni zájem nemělo, ale jistý radní se přeptal zámeckého pána z Kynžvartu – a tím nebyl nikdo jiný než kníže Clemens Wenzel Lothar Johann Nepomuk (1773–1859), někdejší rakouský ministr zahraničí a posléze kancléř habsburského domu, dvora a státu. Kníže milostivě souhlasil, a tak se potkali dva sběratelé.
 

Bomby, vlasy, kosti a kousek babylonské věže

V září 1827 se Huss stal správcem a kustodem kabinetu kuriozit na zámku Kynžvart, jednoho z prvních zámeckých muzeí ve střední Evropě – ano, právě toho kabinetu kuriozit, který dodnes mnohé návštěvníky přitahuje víc než okázalý zámek ve stylu vídeňského klasicismu s rozlehlým parkem, golfovým hřištěm a dalšími turistickými lákadly.

Hussova sbírka, která na zámek přicestovala o několik měsíců později, byla samozřejmě v knížecích sbírkách pouhou kapkou v moři, ale kapkou velmi vítanou a osvěžující. Dnes nepoznáte, které z několika tisícovek exponátů původně vlastnil chebský popravčí a které na zámek přivezl některý z Metternichů. Vedle řady knih a prvotisků, obrazů, tapiserií, miniatur, plastik, bust, reliéfů, dekorativních váz a dalších uměleckých děl se v kabinetu nacházejí předměty velmi neobvyklé a originální.

Na co se tedy můžete těšit, až se vypravíte na Kynžvart? Dva sběratelé tu pro vás připravili například dvě egyptské mumie, kus cihly z babylonské věže, cestovní hodinky krále Matyáše Korvína, úlomek kamene z jeruzalémského chrámu, turecký amulet lorda Byrona, kousek dřeva z lodě římského císaře Tiberia, pramen vlasů Napoleona I., nevybuchlou bombu z atentátu na císaře Napoleona III., hřeben Marie Terezie, tapety z vězení její dcery, francouzské královny Marie Antoinetty, kosti španělského hrdiny El Cida a jeho ženy, psací stůl, křeslo a posmrtný otisk pravé ruky spisovatele Alexandra Dumase, jednu z nejstarších fotografií na světě… a tisíce dalších kuriozit. Mnohdy jsou neuvěřitelné či lehce morbidní, ale dokonale vykreslují společného koníčka dvou mužů, kteří se tolik lišili, a přesto tolik podobali.

Mapa výletu

Export GPX