Vilém Blodek, vlastním jménem Vilém František Plodek, se narodil roku 1834 v Praze. Na pražské konzervatoři studoval kompozici a hru na flétnu, soukromě se učil na klavír, a po studiích tak jako mnozí jiní nastoupil na místo učitele hudby – cesta ho zavedla až do daleké Haliče, do rodiny majitele panství v Lubici (dnešní Lubycza Królewska v Polsku), rytíře Ludwiga Zielinského.
V jednadvaceti letech se vrátil do rodného města, kde se věnoval koncertní činnosti jako klavírista a sbormistr, působil jako sbormistr německého pěveckého spolku Deutscher Männergesangsverein, komponoval hudbu pro Stavovské divadlo a také vyučoval hře na flétnu tam, kde před časem sám studoval.
V studni
Jedním z nejšťastnějších dní v krátkém životě hudebního skladatele období českého romantismu zřejmě byl 17. listopad 1867, kdy se v Prozatímním divadle konala premiéra jeho jednoaktové opery V studni. Libreto napsal zkušený libretista Karel Sabina, autor předlohy ke Smatanově Prodané nevěstě – a právě tyto dvě opery se začaly záhy přetahovat o popularitu a titul nejčastěji hrané české opery za hranicemi. Vítězila samozřejmě Prodaná nevěsta, ale Blodkova komická opera jí řadu let zdárně pronásledovala. Jen v Česku se dočkala více než 160 inscenací, často na jevištích ochotnických a venkovských divadel.
Méně štěstí měly další dvě Blodkovy opery, které autor nikdy nedokončil. Clarissa, komponovaná na německé libreto, se dochovala jako torzo. Z druhé opery Zítek, opět na libreto Karla Sabiny, Blodek zhudebnil jen první a část druhého jednání. Operu nakonec dokončil skladatel F. X. Váňa a její části zazněly při oslavách stého výročí Blodkova narození v roce 1934 v pražském Národním divadle.
Trpké konce
Přepracovanost, nervová choroba a nespokojenost s profesní kariérou si nakonec vyžádaly svou daň v podobě nervové choroby. Ta se začala projevovat roku 1869, o rok později byl Blodek poprvé hospitalizován a poslední čtyři roky života nakonec prožil se zatemněným vědomím v ústavu choromyslných v pražských Kateřinkách – shodou okolností na stejném místě, kde o deset let později zemřel i Bedřich Smetana.
Ti dva bývali často srovnáváni a Blodek považoval Smetanu za svého konkurenta – jenže na jedné straně před námi stojí hudební velikán a věhlasný skladatel, na druhé téměř zapomenutý autor, jehož dílo není přilíš rozsáhlé. Krutý závěr života je tak možná spojuje víc než dvě natolik rozdílné profesní kariéry.