Do bohem zapomenutého Luzenského údolí s Aničkou Chrastinovou
Ze světa lesních samot, V ráji šumavském, Skláři – to jsou jen tři tituly z bohaté literární tvorby
spisovatele, kterého znají všichni, komu je Šumava blízká. A právě do míst, která ve svých dílech známý spisovatel líčí a která ze své poetičnosti neztratila nic ani v dnešní moderní době, se společně vypravíme. Výlet můžete začít
v obci Modrava, původně dřevorubecké osadě, u nádherné
Klostermannovy chaty, která je zařazena mezi kulturní památky. Od rozcestníku u
Muzea dřevařství se vydejte
po cyklotrase 1023 „Vltavská“ směrem na Březník. Celých 7,5 km vede sice mírným stoupáním, ale zato nádhernou krajinou modelovanou průzračně čistým Modravským potokem a okolními lesy podél Modravského potoka. Od
rozcestí u Modravského mostu pokračujte dále na Březník. Lesy zde začínají řídnout, až se před vámi otevře široké
Luzenské údolí, jehož středem se klikatí modré vody Luzenského potoka. Nad údolím stojí
myslivna NP Šumava, kde se můžete posilnit na další cestu. Součástí střediska je také
galerie řezbářství,
expozice přírody a Karla Klostermanna. Slavná věta z filmu Na samotě u lesa „...tady na člověka dejchne Klostermann“, by sem patřila dokonale. Osudy obyvatel této
samoty totiž spisovatel věrohodně zachytilve svém románu "
Ze světa lesních samot".
Za fantastickými rozhledy i pramenem Vltavy
Z Březníku se musíte vrátit
k rozcestí Na Ztraceném, konečně z kopce, na
cyklostezku 1023, která vás dovede až k pramenu Vltavy. Cesta tady opět bohužel vede do kopce, musí se totiž vystoupat až na
vrchol Černé hory (1315 m), odkud se však otevírá
překrásný výhled na centrální část Národních parků Šumava a Bavorský les. Po zdolání tohoto kopce vás čeká příjemný sjezd k
pramenu Vltavy.
K samotnému prameni naší nejdelší řeky, vede po dřevěných lávkách naučná stezka s názvem Fenomény horské přírody.
Od pramene Vltavy, který má mít údajně léčivé účinky, vás čeká pěkná cesta v údolí Teplé Vltavy, která příjemně klesá téměř až do Kvildy. Zde můžete nabrat síly k dalšímu putování ve stylové nekuřácké restauraci Šumava Inn, která nabízí vynikající jídla staročeské šumavské kuchyně, mezi nimiž nechybí výborná kulajda, jídla ze zvěřiny nebo kynuté knedlíky s borůvkami.
K rašeliništi na Jezerní slať a nejvýše položené obci ČR
Při cestě na
Horskou Kvildu po cyklotrase číslo 331 se ještě zastavte u
rozhledny Jezerní slať, která nabízí nevšední pohled na
vrchovištní rašeliniště.
Průměrná hloubka rašeliny je zde 2,5 m, v neporušené severozápadní části její mocnost dosahuje více než 7,5 m. Těsně před Horskou Kvildou odbočte na cyklotrasu 1042, na které si ještě užijete stoupání na Březovou horu. Cesta vede lesem, na jehož konci se před vámi objeví pláně s roztroušenými chalupami Filipovy Huti, nejvýše položené obci v České republice, která vznikla z bývalé sklářské a dřevorubecké osady, založené koncem 18. století. Od rozcestí Korýtko se vám naskytne pohled na majestátný dvojvrchol Roklanu, vystupující z hlubokých modravských lesů do výšky 1 453 m. Z Korýtka vás potom čeká po cyklotrase č. 33 ještě pěkný sjezd zpátky od Modravy.