Uprostřed krajiny, daleko od civilizace, najdete
areál Hospitalu Kuks, malý kus země, který kdysi
hrabě Špork proměnil ve vyhlášené lázně. Stoupnete-li si dnes do ztichlé zahrady, nebudete chtít věřit, že se tu konaly velkolepé oslavy
ctností a neřestí. Z kašen zde tenkrát tekly proudy vína, ale stačila jediná noc, aby s sebou tento rušný život navždy odnesla velká voda. O zašlé slávě
Kuksu dnes svědčí
největší galerie barokní plastiky pod širým nebem, která nekončí v místních zahradách, ale pokračuje i v okolních lesích, kde skály, proměněné v obrovské sochy, dodnes vyzařují blahodárnou energii.
byl nejstarším synem ze čtyř dětí generála Johanna Šporka, který za své vojenské zásluhy získal šlechtický hraběcí titul a nemalé jmění. Za Šporkova života se
Kuks stal
společenským centrem, kam se sjížděla šlechta, vzdělanci a umělci z celé Evropy. Prohlídky ještě prázdného hospitalu patřívaly v 1. třetině 18. století k povinnému programu hosta
Šporkových lázní. Později se hospital stal oblíbeným cílem, zejména díky zdejší sochařské výzdobě. Naproti přes údolí pak nechal postavit
špitál pro místní chudé a vojenské veterány. Postaven byl také kostel Nejsvětější trojice a nedaleký
Braunův betlém, který je příjemnou procházkovou trasou z vedoucí z
Kuksu do nedalekého lesa. Posedět si můžete v
Kávovém koutku u bylinkářství na nádvoří.
Prohlídkové okuhy v Hospitalu
Hospitál – na základním prohlídkovém okruhu se poučíte o historii a stavebním vývoji hospitálu, dozvíte se vše důležité o osobnosti hraběte Františka Antonína Šporka a o původním účelu celého komplexu – hospitální činnosti milosrdných bratří. Hlavní hospitální chodba nabízí nově restaurovaný cyklus nástěnných maleb Tanec Smrti. Na trase je i prohlídka kostela Nejsvětější Trojice, kterou příležitostně oživuje vystoupení hudebního uskupení SoliDeo. Z kostela se pokračuje do druhé nejstarší barokní lékárny v České republice U Granátového jablka. Prohlídka je zakončena v lapidáriu a tam se seznámíte s originály alegorií Ctností a Neřestí od nejvýznamnějšího českého barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna.
Historie lékáren – expozice
Českého farmaceutického muzea zvaná „Kouzlo apatyky“ představuje vývoj lékáren od baroka do 20. století, a další oblasti farmacie jako výzkum, školství nebo vojenskou farmacii. Vystaveny jsou soubory léčiv rostlinných, minerálních a chemických i živočišných, jako jsou švábi, stonožky, mumie a jiné. Svou výtvarnou krásou zapůsobí hmoždíře, reliéfy, obrazy a lékárenské nádoby. Návštěvník si může vyzkoušet roli lékárníka a rozmělňovat léčiva v třence, vyrábět tablety či vylisovat čípky, anebo ve výdejním boxu číst recepty, vydávat léky a podávat rady o jejich užívání. K vidění je zde také stálá expozice Národního muzea, a to
Dittrichova lékárna z domu v Nerudově ulici v Praze.
Šporkovská hrobka – v klenutém prostoru krypty kostela Nejsvětější Trojice se seznámíte s příběhem pochovaných členů rodu Šporků a Swéerts-Šporků.
Historie výroby léků – Instalace Českého farmaceutického muzea zvaná „Z apatyky do fabriky“ v přízemí konventu ukazuje výrobu léčivých přípravků od lékárny až po průmyslovou výrobu v továrnách. Upoutá množstvím nástrojů, obalů, receptur či reklamních lístků a kromě ručních tabletovaček, vah, pilulkovnic, plniček tub nebo lisů na čípky tu jsou i opravené a restaurované destilační přístroje, plnička ampulí, míchačka pro hromadnou výrobu mastí, dražovací buben, perkolátor, míchadla a spoustu dalších strojů, zařízení a mašinek. Tato prohlídková trasa je bez původce. Můžete ji absolvovat individuálně bez čekání na skupinu, kdykoli v otvíracím čase hospitálu.