Jediná ozubnicová železnice České republiky představuje jedinečnou kulturní a technickou památku. Jizerskohorsko-krkonošská železniční trať je nejstrmější a jediná normálně rozchodná ozubnicová železnice v České republice. Pomocí ozubnice Abtova systému vlak vyšplhá na pouhých 7 km o 235 metrů výše.
Jen málokterá železnice se může pyšnit tolika nej jako
jizerskohorsko-krkonošská železniční trať Tanvald – Harrachov –
Szklarska Poręba, kterou najdete v jízdním řádu pod číslem 035. Vlaky na této trati kdysi překonávaly několik set metrů převýšení a na nejstrmějším úseku z Tanvaldu do Kořenova proto využívaly
ozubnici. Zajímavá je nejen unikátním stavebním provedením, ale také svojí bohatou historií. Stala se pravidelným cílem cest pro obdivovatele železnice a technických památek z celé Evropy a v roce 1992 byl
úsek Tanvald – Kořenov prohlášen Ministerstvem kultury ČR za
kulturní památku.
Dnes je v provozu 12 kilometrů trati z Tanvaldu do Harrachova, které se mezi lidmi říká "kořenovská Zubačka" nebo také "Polubenka", z původní 59 km rakousko-pruské spojnice mezi Tanvaldem a Hirschbergem (dnešním polským městem Jelenia Góra). Z Harrachova trasa pokračuje i
do Szklarské Poręby v Polsku (16 km z Harrachova).
Trať z
Tanvaldu do
Harrachova se honosí mnoha zajímavými
umělými stavbami, mimo jiné pěti tunely, z nichž
nejdelší měří 940 metrů, dodnes dochovanou 4,43 km dlouhou dvoupásovou Abtovou ozubnicí v ose koleje na sedmikilometrovém úseku Tanvald – Kořenov, překonávajícím
výškový rozdíl 235 metrů maximálním stoupáním až 58 promile, které je největším v České republice. Z památkově chráněného kořenovského nádraží (701 m.n.m.) železnice pokračuje táhlým obloukem ve tvaru podkovy přes 26 metrů
vysoký most nad řekou Jizerou, kterým přechází z
Jizerských hor do
Krkonoš. Dále již osiřelé koleje pokračují z dnešní konečné v harrachovské místní části Mýtiny (740 m.n.m.) přes
Novosvětský průsmyk (885 m.n.m.), dalších 16 km do polského lázeňského města a krkonošského střediska Szklarska Poręba. Odkud jezdí elektrické osobní vlaky Polských státních drah dalších 32 km do města Jelenia Góra.
Navštívit můžete také
Muzeum ozubnicové dráhy v Kořenově (přímo na vlakové zastávce) v sezóně 2024 je
otevřeno celoročně. V časech: 11:45 a 14:45 hod. probíhá
komentovaná prohlídka Výtopny Kořenov.
Rekonstrukce Zubačky 2025 a uzavření trati Tanvald – Kořenov
Na rok
2025 je Správou železnic s. o. připravována
velká rekonstrukce Zubačky Tanvald – Kořenov, která je pro další fungování trati nezbytná. V rámci této rekonstrukce bude od dubna do října 2025
zastaven provoz všech vlaků mezi
Tanvaldem a
Kořenovem. Zubačka se touto rekonstrukcí významně změní. Přijďte si ještě zažít starou trať Zubačky před její velkou rekonstrukcí a poznejte její kouzlo z okénka historického vlaku.
Z historie zubačky:
Unikátní zubačka slouží lidem od roku 1902. Sedm kilometrů dlouhá trať si vyžádala proražení 4 tunelů, mnoha skalních zářezů a výstavbu několika mostů. Trať postavila společnost Liberecko-jablonecké dráhy především jako spojku Liberecka a Dolního Slezska, odkud se do průmyslového kraje vozily hlavně nerostné suroviny. Z Kořenova pokračovala trať do Jelenie Góry, tehdejšího Hirschbergu. Trať tak tehdy spojila rakousko-uherské a pruské železnice. Vlaky tu dlouho jezdily přes hranice, trať byla až do Kořenova elektrifikovaná a jezdily po ní na tehdejší dobu velmi moderní soupravy. V době největší slávy jezdil přímý expres "Rübezahl" (Krakonoš) z Kořenova do polské Wroclawi. Provoz přes hranice skončil po druhé světové válce.
Mezi místními obyvateli se dodnes vypraví historka z konce II. světové války – po válce si ruští vojáci v Kořenově vlezli do vagonu, a řekli, že pojedou do Tanvaldu. Trať je v těchto místech velmi strmá, na což se je místní lidé snažili upozornit. Rusové však nechtěli nic slyšet a odvětili, že vědí, jak mají jet a že jsou v Rusku větší kopce. Poté odjeli a velkou rychlostí se řítili z dolů, ovšem v první zatáčce vlak vyletěl z kolejí...