Jizerské hory jsou geomorfologickým celkem a nejsevernějším pohořím Česka. Pohoří bylo nazváno podle řeky Jizery, která pramení na svazích Smrku, nejvyšší hory české části hor.
Jizerské hory
patří k nejstarším chráněným krajinným oblastem v České republice, CHKO zde byla vyhlášena v roce 1967. Celá oblast se rozkládá na ploše 38 000 hektarů. V chráněné oblasti se nachází přes
20 chráněných území – přírodních rezervací, nalezišť a studijních ploch. Chráněny jsou především horské
květnaté louky území s výskytem vzácných rostlin,
rozsáhlá rašeliniště (v horáchje jich více než 50) a
původní bukové porosty. Celkový charakter Jizerských hor připomíná severskou přírodu.
Chráněná oblast
zaujímá převážnou většinu vlastního pohoří a nejbližší části navazujícího podhůří Jizerských hor. Na jihozápadě je ohraničena sídelní aglomerací
Liberce a
Jablonce nad Nisou a severozápadní hranice je zároveň
státní hranicí s Polskou republikou. Na východě přitom CHKO přímo navazuje na území
Krkonošského národního parku. K přírodně nejcennějším oblastem v Jizerských horách patří
rašeliniště Jizery a Jizerky,
Čihadla a
prales Jizera. Z nejohroženějších druhů zvířat se zde nachází tetřívek obecný a sýc rousný.
Jizerské hory jsou oblíbenou turistickou oblastí – v létě jsou skvělým terénem pro
turistické a cykloturistické výlety, v zimě je v horách perfektně upravována síť běžkařských stop
Jizerská magistrála. Na české straně hor se každoročně odehrává závod v běhu na lyžích –
Jizerská padesátka. K nejznámějším místům v Jizerských horách patří
osada Jizerka, mimořádně
zachovalý soubor lidové architektury, bývalá sklářská
osada Kristiánov s muzeem sklářství,
Šámalova chata na Nové louce nebo
Smědava. Fenoménem Jizerských hor jsou také rozhledny a přírodní vyhlídky, které nabízejí úchvatné výhledy – rozhledna
Královka,
Slovanka,
Bramberk,
Černá Studnice, Smrk,
Ořešník,
Frýdlantské cimbuří,
Polední kameny nebo
Krásná Máří.