Velká synagoga je největší synagogou v České republice, druhou největší v Evropě a pátou největší na světě. Velkolepá stavba postavená v maursko-románském slohu se zajímavými interiéry slouží dnes i jako koncertní a výstavní sál.
Velká synagoga v
Plzni je (po Budapešti) druhou
největší synagogou v Evropě a pátou největší na světě. Postavena byla v letech
1888–1892 v novorománském slohu s maurskými prvky. Synagogu najdete v centru města, v ulici Sady Pětatřicátníků. V roce 1992 byla prohlášena
kulturní památkou České republiky. Ve velké i malé synagoze jsou velmi často pořádány koncerty a jiná kulturní představení.
Návštěva památky nabízí ale víc než jen prohlídku. Za pozornost stojí
dvě stálé expozice na balkonech. První je věnována
historii plzeňských Židů, druhá vysvětluje
judaismus jako takový. Lidé se zde dozvědí například, jaké rituály podstupuje matka po porodu,
děti v období dospívání, jak probíhá
židovská svatba, i jak jsou ošetřováni zemřelí. Expozice představuje i židovský lunisolární kalendář a popisuje všechny
židovské svátky.
Expozice Tady žili Židé na horních galeriích
Na
horních galeriích je od jara 2022 k vidění
nová stálá expozice věnovaná židovským památkám
Plzeňského kraje s názvem
Tady žili Židé. Autorem a kurátorem je fotograf Radovan Kodera. Jedná se o soubor fotografií zpracovaný na dvou dotykových obrazovkách přímo ovládaných návštěvníky a šesti obrazovek, na nichž poběží obrazové smyčky sestavené do šesti tematických okruhů. Fotografie mapují
historii a proměnu židovských památek v
Plzeňském kraji. Do souboru jsou zařazeny i archivní fotografie přestavěných nebo dnes již neexistujících synagog a dalších objektů.
Synagoga a rabínský dům
V interiéru Velké synagogy došlo od podzimu 2018 do jara 2022 k obnově jedinečné
výmalby na stropě i ve zbytku interiéru stejně jako
svatostánku aron ha-kodeš. Přistoupilo se i k opravě
unikátních varhan, jež sestavili bratři Braunerovi z Uničova v roce 1893. Dveře na chodbách dostaly
originální vitráže s geometrickými tvary (v synagoze je totiž přípustné používat pouze rostlinné nebo geometrické vzory). Při první rekonstrukci památky se některé původní obrazce zachránily, byly uloženy a podle nich se udělaly další. Vyměněny byly rovněž
lustry a lampičky, podle dochovaných kousků vznikly zdařilé repliky.
Po letech přišla řada také na
přestavbu rabínského domu v Palackého ulici. V suterénu novorománské budovy s novorenesančními prvky vznikla rituální židovská lázeň
mikve. Dům slouží také jako výukové středisko judaismu. Nechybí ani
výstavní prostory a multifunkční sál.
Z historie Velké synagogy
Od poloviny 19. století se počet židovských obyvatel, kteří se zde po svém vypovězení po roce 1504 mohli opětovně usazovat, strmě vzrůstal. V roce 1854 žilo v
Plzni 249 židů, v roce 1870 již 1207. Nevíme sice přesně, kdy se o stavbě třetí novodobé synagogy začalo uvažovat, ale již roku 1874 za tímto účelem zakoupila zdejší židovská obec pozemek. Velká synagoga je postavena v novorománském slohu s maurskými prvky
podle plánů vídeňského architekta Maxe Fleischera, přepracovaných plzeňským stavitelem Emanuelem Klotzem, a její stavba probíhala v letech
1888 až 1893. Podle pamětního listu, nalezeného v báni severní věže, se náklady na stavbu vyšplhaly k 141 092,06 zlatých (dnešních cca 21 milionů korun). Jedná se o
monumentální stavbu se dvěma 45 metrovými věžemi a trojlodní dispozicí. Interiér synagogy je zdoben výmalbou s rostlinnými motivy a součástí jsou též varhany z roku 1890. Ve dvoře synagogy se nachází patrový
rabínský dům, postavený v novorománském slohu.
Z nově vybudované synagogy se ovšem plzeňští židé netěšili příliš dlouho. V lednu 1942 bylo třemi transporty nacisty deportováno do
Terezína 2605 židů z
Plzně. Od zničení Velkou synagogu nejspíše zachánila poloha mezi dvěma domy a také skutečnost, že
sloužila jako prodejní sklad nábytku deportovaných židů a později se stala
pracovní dílnou, kde se šily uniformy německým vojákům. Boje o osvobození města na konci války dodnes připomínají viditelné
otvory po kulkách na deskách desatera na vrcholku průčelí synagogy. Po válce se synagoga navrátila židovské náboženské obci, která však byla po válečných útrapách značně zdecimována. Jen zázrakem přečkala synagoga i
období komunistické zvůle a nebyla přestavena na městské lázně či tržnici. Postupně se její již tak žalostný stav zhoršoval a byla ponechána napospas svému osudu.
Snaha židovské obce o záchranu této památky vyvrcholila v letech
1994 – 1998, kdy došlo k částečné
rekonstrukci. Slavnostního znovuotevření synagogy na židovský svátek Tu biŠvat (11.2.1998) se zúčastnili přední představitelé města a státu. V současné době
slouží synagoga
svému původnímu účelu, zároveň je využívána jako
výstavní a koncertní sál a úsilí židovské obce o dokončení její opravy kontinuálně pokračuje.
Komentované prohlídky Velké synagogy
Od 20. dubna 2022 si můžete synagogu projít s výkladem průvodce Turistického informačního centra. Během komentovaných prohlídek se seznámíte jak s průběhem výstavby a rekonstrukce synagogy, tak s historií Židovské obce v Plzni a prohlédnete si i novou stálou expozici Tady žili židé. Vybrat si můžete ze dvou prohlídkových tras. První trasa vás zavede až na vrcholek jedné z věží synagogy, odkud si užijete nádherný výhled na centrum města. Druhá trasa vám dovolí nahlédnout do rabínského domu, který je po rekonstrukci nově zpřístupněn a najdete v něm židovskou lázeň mikve.