Tato akce již proběhla a není tedy aktuální. Prohlédněte si
aktuální akce v okolí této již neaktuální akce, prozkoumejte
aktuální akce v regionu Jihočeský kraj nebo navštivte
Výstavy v celé ČR.
Výstava Heptameron si přivlastňuje jméno jednoho z erotických děl francouzské renesance, „marnotratné bohatství příběhů ve stavu nepřetržité metamorfózy,“ aby sledovala proměnu vztahu od sebe vzdálených časových období, jež se ovlivňují jako trauma, ale i milá vzpomínka.
Obě sledovaná období propojuje téma lásky, které během třiceti let první poloviny 20. století prošlo zásadním vývojem. Renesance se tak v českém surrealismu objevuje jako síla erotické lásky proměňující se v Revoluci. Karel Teige publikoval na jaře 1921 programovou stať Obrazy a předobrazy o novém umění nastupujícím po první světové válce. Jeho myšlenkou bylo ustanovit tvorbu, která buduje Arkádii nového socialistického světa. Reagoval tak na krach ideálů předválečných avantgard, které hodnotil jako pouhé povrchové krásy. Teige verbalizoval potřebu renesance, potřebu nového přenastavení člověka, umění i společnosti. Heptameron si tak klade za cíl citlivě uvažovat toto „surrealistické quattrocento“, které následovalo.
Výstava v Alšově jihočeské galerii na zámku Hluboká se symbolicky koná při příležitosti výročí 100 let od publikování Prvního manifestu surrealistů, který napsal představitel francouzských surrealistů André Breton. Současně je také šedesátiletým výročím pro publikum nikdy neotevřené výstavy Imaginativní umění, kterou připravila Věra Linhartová a František Šmejkal v Alšově jihočeské galerii. Ta měla být prvním zhodnocením historického surrealismu, ale z politických důvodů byla zrušena.
Na výstavě Heptameron: Surrealismy a sen renesance bude vystaveno kolem 150 uměleckých předmětů, přibližně 40 publikací a periodik, několik videí a audio záznamů. Mezi nejzajímavější exponáty bezpochyby patří kniha Hypnerotomachia Poliphili aneb Poliphilův boj o lásku ve snu (1499) – renesanční inkunábule, považovaná za nejkrásnější knihu renesance, kterou na výstavu zapůjčila Národní knihovna ČR. Dále Mattioliho herbář (1526), který byl v zápůjčce získán z Knihovny Antonína Švehly, Ústavu zemědělské ekonomiky a informací, státní příspěvkové organizace. Mezi další zajímavé exponáty je možné vyzdvihnout díla Jindřicha Štyrského a Toyen, díla Stanislava Podhrázského nebo obraz Alegorie lásky od neznámého autora z konce 16. století ze sbírek Alšovy jihočeské galerie. Velmi zajímavé jsou filmové záběry Čeňka Zahradníčka, které vznikly pro divadlo D34, k divadelním inscenacím E. F. Buriana, nejvýznamnější je Máj z roku 1936, filmové dokumenty na výstavu poskytl Národní filmový archiv. Vizuálně poutavý je i reklamní animovaný film na mýdlo z dílny manželů Dodalových, kteří v období 1934–1938 natočili na 30 filmů, které vytvářejí etalon moderní české filmové reklamy.
Pro návštěvníky jsou připraveny programy rozvíjející diskusi o lásce v kontextu současného světa.
6. 4. ve 14:00 „Surrealismy, renesance a láska“ – komentovaná prohlídka s kurátorkou výstavy zakončená promítáním filmu Gustava Machatého Erotikon (1929).
20. 4. v 19:00 „Surrealismy ze soboty na neděli“ – performativní komentovaná prohlídka potmě se zářícími díly, program bude ukončen promítáním filmu Gustava Machatého Ze soboty na neděli (1931).
1. 5. Kolektiv Good Night Readers aktivuje knihovny ve výstavě a doplní je o diskuze současných autorů na téma lásky, genderu a intimity, program zakončí projekce filmu Gustava Machatého Extase (1932).