Nerudovy úsměvy nad lázněmi

Narodil 9. července 1834 na Malé Straně v Praze. První básnickou sbírkou bylo "Hřbitovní kvítí", zároveň spolu s Hálkem vydával almanach "Máj" (1858). Tehdy vstoupil Neruda do redakce Času, odkud přešel do Hlasu a pak do Národních listů (1865), kam psal až do konce života. Vznikly "Arabesky", po nich sbírka "Kniha veršů" (1868) která ukazuje, že Neruda dozrál a rozšířil látkový okruh básní. Za vrcholnou knihu se považuje jeho třináct "Povídek malostranských", v nichž zachytil věrně dobu 50.let na Malé Straně. Ale i Nerudova novinářská činnost byla mimořádná – napsal přes 2 000 fejetonů, divadelních, literárních a výtvarných kritik a duchaplných povídek, které líčí věrně pocity a stavy tehdejšího městského člověka. Tyto drobné práce později vyšly souhrnně v knihách "Studie krátké a kratší", "Žerty hravé a dravé". "Obrazy z ciziny", "Menší cesty". Z jeho prózy zůstaly nejznámější "Malostranské povídky" a "Arabesky". K vrcholům české poezie patří šest Nerudových básnických sbírek "Hřbitovní kvítí", "Knihy veršů", "Kosmické písně", "Balady a romance", "Prosté motivy", "Zpěvy páteční". Spisovatel dovedl do svých veršů vložit tolik lásky a nadšení a tolik umění, že tento náboj, jak se dnes s oblibou říkává, přenesl tyto verše svěží téměř přes celé století. Jan Neruda navštívil také Mariánské Lázně. Bylo to v roce 1872 a uveřejnil o nich dvě novely v publikaci "Menší cesty – Doma. Severozápadní lázně naše." Dojemné je upřímné vyznání k Mariánským Lázním na počátku první novely "Nejmladší ze všech lázní dosud popisovaných jsou Mariánské, nejmladší a nejkrásnější. Tak tichounce leží v lůně hor, tak skrytě, skromně. Ale jediný pohled a jsi okouzlen.“ Na dalších stránkách popisuje specifika zdejšího klimatu a lázeňského života: „Bez deštníku nikdo ani nevyjde, zde se neříká, tolik a tolik je letos v Mariánských Lázních hostů, nýbrž: Už je nás tu přes 5 300 paraplat. S deštníkem se jde ke zřídlům, do lázní, do sadů, do lesa, všude. V lese je cesta plna vylezlých žížal, na každém dvacátém stromě je přibit prostý mariánský obraz a – nu to je pěkné! – na dvou stromech je tu vedle cesty zavěšena visutá síť a v síti leží člověk a chrní!“ Druhá, méně známá je satiricko-kritická novela, kterou napsal po svém pobytu v Mariánských Lázních "Kousek novelety mariánskolázeňské". O co méně víme o Nerudově pobytu v Mariánských Lázních, o to více se dovídáme o Mariánských Lázních, a to je pro nás mimořádně zajímavé. Na počest návštěvy slavného spisovatele byl v roce 2022 věnován jeden z panelů na Stezce spisovatelů Janu Nerudovi. Stezka spisovatelů s patnácti panely umístěnými po městě, nám živě připomíná pobyt tohoto slavného velikána. Mapku s přehledem panelů na mariánskolázeňské Stezce spisovatelů je možné získat v TIC Mariánské Lázně, Hlavní 47. Součástí mapky jsou i kvízy.