V Mariánských Lázní naleznete Chopinův dům, který nese jméno po význačném polském skladateli a klavíristovi Fryderykovi Chopinovi, který v něm pobýval.
V přízemí se nachází Turistické informační centrum. Dům Chopin se po dvouleté intenzivní rekonstrukci stal domovem pro různorodé aktivity a události. V prostorách naleznete galerii, konferenční sál, památník Fryderyka Chopina, hudební síň, víceúčelové prostory jako kreativní dílny, komunitní centrum, knihovnu a fonotéku. Malá divadelní scéna rozšíří nabídku pro milovníky divadla, kina či komorních koncertů.
Památník Fryderyka Chopina
Byl uveden do provozu v prvním roce činnosti Společnosti Fryderyka Chopina. Ve spolupráci s městem Mariánské Lázně byla vybrána místnost, ve které Chopin ve městě pobýval. Rodina Wodziňských v roce 1836 obývala celé druhé patro domu Chopin. Právě zde v Mariánských Lázních se potkala jejich dcera Maria Wodziňska s Fryderykem Chopinem v srpnu roku 1836 a tehdy se zdálo, že se oba mladí lidé skutečně spojí pro život. Dům u bílé labutě, dnešní dům Chopin, byl svědkem tohoto klamného štěstí, neboť Chopin právě za rodinou Wodziňských přijel.
Avšak Chopinův příjezd na setkání s Wodziňskými v Mariánských Lázních měl malé preludium. Patnáctiletá Maria poslala Chopinovi do Paříže svou skladbu, on se jí revanšoval Velkým brilantním valčíkem Es dur op.22. Po několika týdnech se setkali Wodziňští s Chopinem v Drážďanech, kam právě dorazil po rozloučení se s rodiči v Děčíně roku 1835. Tam napsal Chopin Marii do památníku Valčík As dur op.69 č.1. A tehdy také padlo rozhodnutí o společném letním pobytu v Mariánských Lázních. Ale zasnoubení, k němuž došlo brzy nato v Drážďanech, se již v dalším roce zrušilo. Bohatá rodina Wodziňských nemohla připustit, aby kterýkoliv člen rodiny spojil svůj život s pouhým hudebníkem. A tak svědky tohoto vztahu zůstaly jen pěkný portrét, který Maria Chopinovi věnovala a kde ho zachytila v jeho 26 letech na prahu jeho světové kariéry, o níž ovšem ona ani její rodina nemohla mít tehdy tušení. A pak balíček korespondence, převázaný stužkou s dvěma slovy napsanými Chopinovou rukou: Moja bieda.
První expozice z roku 1960 byla dílem architekta Josefa Vlčka a akademického malíře Osvalda Klappera. Za pomoci tehdejšího ředitele Městského muzea Mariánské Lázně byly soustředěny dostupné materiály, připomínající skladatelův pobyt v roce 1836. Hudební milovníci a obdivovatelé díla F.Chopina postupně doplňovali knihami, reprodukcemi, vlastními pracemi, notovým materiálem, gramodeskami a dobovými předměty sbírku pro Památník F.Chopina.
V době rekonstrukce domu Chopin 1974-78 byla celá expozice dočasně umístěna do domu Klinger. Tento dům již neexistuje, neboť byl zbourán s celým komplexem budov Tepelský dům.
V roce 1978 při Chopinově festivalu byla otevřena nová expozice v již rekonstruovaném domě Chopin. Změnu interiéru připravil architekt Bedřich Votruba. Libreto nové expozice připravili členové Společnosti F.Chopina prof.Jaroslav Simonides a akademický malíř Osvald Klapper. Součástí návštěvy Památníku se stal i Modrý salonek, kde si zájemci a milovníci hudby F.Chopina mohli v příjemném a pohodlném prostředí poslechnout dle vlastního výběru téměř všechny Chopinovy skladby.