Úplné zatmění měsíce v Benátkách nad Jizerou

Půjde totiž o první úplné zatmění viditelné v České republice po dlouhých 3 letech, nicméně jeho hlavní výsadou bude průchod Měsíce geometrickým středem zemského stínu. Díky tomu bude Měsíc při maximální fázi úkazu, která proběhne v ČR již relativně vysoko nad obzorem, velmi tmavý (na Měsíc se bude promítat nahnědlá "centrální skvrna" zemského stínu, kam dopadá nejméně slunečního záření lomeného zemskou atmosférou). S tím souvisí i fyzicky největší možná délka fáze úplného zatmění - Měsíc bude ponořen celý v zemském stínu 1 hodinu 43 minut. Poslední takové "středové" zatmění jsme mohli spatřit v červnu roku 2011, další se odehraje až v červnu roku 2029 (to bude geometricky ještě "středovější" – takřka dokonale, nicméně Měsíc v ČR zapadne za obzor ještě před maximem úkazu). 

Hned po soumraku se objeví již potmavlý úplněk nízko nad jihovýchodním obzorem (v Praze vychází ve 20 hodin 47 minut SELČ, v jiných místech ČR se údaj liší v minutách). V té době již bude ponořen levým dolním okrajem asi 35 procenty svého průměru v zemském stínu. Úplné zatmění začíná jen o tři čtvrtě hodiny později, kdy Měsíc najdeme asi 5.5° nad obzorem. Na obzoru pod Měsícem zrovna vychází Mars (viz níže). Tehdy bude ještě obloha světlá pokročilým soumrakem, nicméně začíná hodinu a tři čtvrtě hodiny dlouhá totalita, při které postupně nastává noc. Středem zemského stínu Měsíc prochází při výšce 11,3° nad obzorem, totalita končí až 16° nad obzorem. Další hodinu pak Měsíc vystupuje ze zemského stínu (v letním čase částečná fáze končí až po půlnoci). Ještě asi 10 minut je možné sledovat slábnoucí ztmavnutí západního okraje Měsíce v zemském polostínu. Úkaz bude možné pozorovat i dalekohledy členů hvězdárny.

Jako třešnička na dortu, činící z tohoto úkazu ještě mimořádnější zážitek, připadá právě na datum úkazu i velká opozice Marsu se Sluncem. Při ní bude Mars dosahovat maximální hvězdné velikosti -2.78 mag. Jen o 4 dny později, 31. července, pak bude rudá planeta od roku 2003 nejblíže k Zemi. Dělit ji od Země bude 0,38496 AU (Astronomické jednotky), tedy 57,59 milionů km. Úhlový průměr Marsu bude činit 24,31", což umožní tuto planetu pozorovat i v malých dalekohledech jako zřetelný kotouček (a ve větších přístrojích na ní budeme moci pozorovat tzv. albedové útvary). Právě při zatmění Měsíce budou obě tělesa na opačné straně oblohy než Slunce, a tudíž velmi blízko sebe. V době úkazu najdeme mimořádně jasný Mars (s výraznou naoranžovělou barvou) jen necelých 6° jižně od zrudlého Měsíce! Poprvé si tak veřejnost bude moci na vlastní oči ověřit nesmyslnost každoroční kachny o "Marsu o velikosti Měsíce", neboť i při tak velkém přiblížení bude rudá planeta stále přibližně 75x úhlově menší jak Měsíc v úplňku.

Na obloze mimo Mars a Měsíc najdeme také planetu Saturn nízko nad jižním obzorem ve Střelci, jasný Jupiter ve Vahách a na jihozápadním obzoru v první polovině úkazu i velmi jasnou Venuši. Mezi Saturnem a Jupiterem bude zářit rudá hvězda Antares v souhvězdí Štíra a za plného zatmění nebude problém mimo města spatřit Mléčnou dráhu táhnoucí se vysoko nad obzorem od jihu k severovýchodu.