ÚvodCo chcete dělat?PamátkyMalostranský chrám sv. Mikuláše v Praze
Památky

Malostranský chrám sv. Mikuláše v Praze

Kostel sv. Mikuláše na Malé Straně patří k nejpřednějším barokním stavbám Evropy a bývá označován za nejkrásnější stavbu českého baroka. Jeho mohutná kupole a štíhlá věž jsou neodmyslitelnou součástí panoramatu Pražského hradu. Zvonice překvapivě nepatří ke kostelu a má zvláštní vchod.
Za výstavbu jednoho ze symbolů Prahy vděčíme řádu Jezuitů, kteří zde toužili vybudovat svoje nejvelkolepější dílo v Čechách. Na místě raně gotického kostela z počátku 13. století tak začala barokní výstavba celého jezuitského areálu vč. farní budovy a školy trvala od r. 1673 do r. 1752. Stavbu zahájil stavitel P. Bos, jehož krátce nato vystřídal Giovanni Domenico Orsi. Rozhodující fáze stavby začala až po r. 1702 podle nové varianty, jejíž autorství je připisováno Kryštofu Dienzehoferovi. Po jeho smrti stavbu dokončil jeho syn Kilián Ignác Dienzehofer, který navrhl unikátní řešení klenby a mohutnou kupoli. V roce 1752 byla hotova také věž se zvonicí, kterou upravoval Anselmo Lurago.

Jak vypadá dokonalé ztělesnění barokní architektury zjistíte ihned, jak vstoupíte do útrob chrámu. Před vámi se otevře impozantní prostor s přepychovou výzdobou. Nádherná nástropní freska, patřící k největším v Evropě, se tu doplňuje s bohatou sochařskou výzdobou a rafinovaná hra světel a stínů za pomoci iluzivních fresek dotváří jedinečné divadlo hlavní lodi. Uvidíte zde i mohutné varhany, na které kdysi hrával Wolfgang Amadeus Mozart.

Nenechte si ujít výstup na chrámovou galerii, odkud se vám otevře výhled na celou loď i lepší pohled na velkolepou nástropní fresku, ke které se váže legenda o zvědavém mnichovi. Malíř si totiž při její tvorbě přál, aby ho nikdo nepozoroval a všichni spatřili jeho dílo, až bude zcela dokončeno. Jeden z jezuitských mnichů byl ale natolik zvědavý, že chodil mistra při práci pozorovat schovaný za jedním ze sloupů. Malíř si ho však všiml a za trest jej nakreslil na malbu nástropní fresky jako postavu, která vše pozoruje skryta za sloupem. Při slavnostním odhalení se jezuité nestačili divit a zvědavý mnich měl z ostudy kabát.
 

Zvonice sv. Mikuláše s vyhlídkou (zvonice správně nepatří ke kostelu)

Přístupná je kromě kostela také samotná zvonice s vyhlídkou na Malou Stranu s novou stálou expozicí „Custos Turris / Strážce města“. Starší expozice nese název Starší byt věžníka s černou kuchyní a návštěvníkům přiblíží, jak vypadala černá kuchyně, která se zde skutečně zachovala. Byt věžníka představí řešení bytu obecního zaměstnance, který zde mohl po dobu služby žít i s celou rodinou. Na vrcholu zvonice užasnete nad nádherným výhledem na malostranské střechy a věže i Karlův most. Zájemce upozorňujeme, že zvonici nespravuje Arcibiskupství pražské, má soukromého vlastníka a nenáleží tedy k chrámu)

Aktuality